Tímto tématem je technické vzdělávání a jeho klíčová role při přípravě budoucích odborníků a lídrů v oblasti technologií a inovací.

Počátky VUT se datují k 19. září 1899, kdy došlo ke zřízení Císařské a královské české vysoké školy technické v Brně, dnes Vysokého učení technického v Brně. Za více než jedno století se univerzita od skromných začátků v pronajatých učebnách proměnila v mezinárodně uznávanou vzdělávací a výzkumnou instituci, s jejíž historií jsou spjaty osobnosti, jako byli Armin Delong, Bohuslav Fuchs nebo Otto Wichterle. Jejími čestnými doktory jsou například Nikola Tesla, Tomáš a Jan Antonín Baťa, a také první dva českoslovenští prezidenti T. G. Masaryk a Edvard Beneš, jehož jméno univerzita po nějakou dobu nesla.

V současnosti VUT dosahuje excelentních výsledků nejen v tradičních technických oborech, ale také v oblastech, které souvisí s technologiemi budoucnosti, jako jsou polovodičové technologie, mikroskopie, vesmírné a letecké technologie, umělá inteligence a kyberbezpečnost nebo environmentální inženýrství či cirkulární ekonomika.

Díky zastoupení výtvarných oborů, architektury a designu může univerzita nabízet propojení technického a uměleckého světa a rozvíjet tak unikátním způsobem kreativitu v technickém výzkumu a vzdělávání. To, co lidé považují za vzdálenou budoucnost, se právě nyní rodí na VUT.
Jubileum není jen příležitostí k ohlédnutí za dlouhou a úspěšnou cestou, ale také k představení vizí a témat, které utvářejí současné i budoucí směřování univerzity. Jedním z nejdůležitějších je význam technického vzdělávání pro rozvoj technologické excelence a konkurenceschopnosti České republiky, ale také Evropské unie.

„Chceme připomenout, co pro Českou republiku, která patří k nejprůmyslovějším státům Evropské unie, znamená technické vzdělávání. Technické univerzity, jakou je VUT, jsou zásadním zdrojem personálních kapacit pro průmysl, včetně kreativního a tím i přispěvatelem ke konkurenceschopnosti a ekonomické prosperitě národních ekonomik, a tedy i ekonomiky EU. Konkurenceschopnost dnes staví na znalostech a inovacích. Je tedy jednou z velkých výzev pro technické vysoké školství, ale i pro státy, jejichž ekonomiky svůj konkurenční potenciál staví na průmyslu, aby se v kontextu svého strategického rozvoje zamyslely, jak podpořit technické vzdělávání, které právě umožňuje znalostní a inovační potenciál národní ekonomiky rozvinout. Proto se téma jeho podpory stalo hlavním poselstvím oslav jubilea univerzity. Jedině tak můžeme technologické vize proměňovat v realitu,“ vysvětluje rektor VUT Ladislav Janíček.

VUT se podporou technického vzdělávání dlouhodobě zabývá a podniká konkrétní kroky, které propojují klíčové aktéry. Příkladem je kulatý stůl o technickém vzdělávání, který se na půdě univerzity konal za účasti zástupců státní správy, předních českých univerzit a zástupců hi-tech průmyslu.

Na toto diskusní setkání navazuje několik mezinárodních akcí pořádaných VUT, které se problematice technického vzdělávání budou věnovat z evropského pohledu. V dubnu to bude setkání Task Force Learning and Teaching evropské výzkumné sítě prestižních technických univerzit CESAER, kde budou její členové jednat o budoucnosti technického vzdělávání. Následně v květnu bude VUT hostit Valné shromáždění Evropské univerzity EULiST, kterou tvoří deset převážně technicky zaměřených evropských univerzit. Obě akce jsou plánovány jako klíčová příprava na nadcházející podzimní Mezinárodní konferenci k technickému vzdělávání.

Vysoké učení technické v Brně připravuje také řadu dalších akcí a aktivit, které budou přímo spojeny s tématem rozvoje technologií a inovací v oblastech, jako jsou například kosmické inženýrství, jaderná energetika, environmentální inženýrství či polovodičové technologie.

Text: Tibor Šuľa podle VUT Brno
Foto: VUT Brno