Veda, výskum

FitsFórum inžinierov a technikov Slovenska 2022

Téma: Vodík a jeho budúcnosť na Slovensku

 17. marec 2022

Congress Hotel Centrum, Južná trieda 2A, Košice

 

titulnyV roku 2020 členské štáty EÚ vynaložili približne 311 miliárd eur na výskum a vývoj. Najviac do výskumu a vývoja investujú v Belgicku a Švédsku, Česká republika je na 11. mieste a Slovensko takmer na chvoste.

Zajac

V budove Slovenskej filharmónie počas slávnostného večera v prítomnosti prezidentky SR Zuzany Čaputovej a predsedu vlády SR Eduarda Hegera si prevzali osobnosti slovenskej vedy a pedagogiky ocenenia ESET Science Award. Podujatie sa konalo v rámci Týždňa veda a techniky, na sklonku lanského roka.

Prestížne vedecké ocenenie ESET Science Award, ktoré už po tretí rok skladá poctu špičkovým osobnostiam, udeľuje medzinárodná komisia, ktorej predsedal laureát Nobelovej ceny za fyziku Kip Thorne. Ocenenia ESET Science Award je udeľované v troch kategóriách - Výnimočná osobnosť slovenskej vedy, Výnimočný mladý vedec do 35 rokov a Výnimočný vysokoškolský pedagóg. Práve v tretej kategórií – Výnimočný vysokoškolský pedagóg si ocenenie prevzal – Dr. h. c. mult. prof. Ing. Jozef Zajac, CSc., dekan Fakulty výrobných technológií so sídlom v Prešove, Technickej univerzity v Košiciach

Jozef Zajac, je na poste dekana od roku 2013 a reprezentuje svoju funkciu ako uznávaná národná aj medzinárodná osobnosť. V roku 1994, ako absolvent Vysokej školy technickej v Košiciach, Strojníckej fakulty úspešne obhájil na svojej materskej fakulte titul „CSc.“ a to v študijnom odbore Strojárska technológia. Po šesť ročnom pôsobení v praxi v nadnárodných strojárenských spoločnostiach Cincinnati Milacron a Cimcool Industrial Products, kde sa uplatnil vďaka vynikajúcim teoretickým vedomostiam, ktorými prevyšoval absolventov zahraničných univerzít sa v roku 2003 s bohatými skúsenosťami vrátil na Fakultu výrobných technológií TUKE so sídlom v Prešove. Tu nasledujúcich 10 rokov pôsobil ako vedúci Katedry výrobných technológií. Následne v roku 2004 úspešne habilitoval v odbore Výrobné inžinierstvo a v roku 2008 úspešne inauguroval v odbore Výrobné technológie.

zajac 2

1Ľudský pokrok nevyhnutne prináša zmeny, ktoré sa vo veľkej miere odzrkadlia na trhu práce. Globalizácia, automatizácia, digitalizácia a desiatky ďalších trendov menia požiadavky zamestnávateľov na svojich potenciálnych zamestnancov, nevynímajúc absolventov stredných a vysokých škôl. Aké sú však prvé kroky, ktoré môžu študenti začať robiť už dnes, aby bol ich prechod od školskej lavice k zmysluplnej pracovnej pozícii čo najplynulejší?

Obrazek1

Modelování obráběcích strojů a obrábění pro průmyslové aplikace bylo tématem semináře, který se konal ve čtvrtek 17. 6. 2021 v RCMT | Ústav výrobních strojů a zařízení, FS ČVUT v Praze. Seminář proběhl hybridní formou – současně on-line i prezenčně.

Techničtí ředitelé a vývojoví specialisté firem sdružených ve Svazu strojírenské technologie SST prezentovali na workshopu spolupořádaným v rámci projektu Technologická platforma strojírenská výrobní technika TPSVT společně s výzkumníky z RCMT téma MKP modelování pro návrh obráběcích strojů i digitální dvojčat pro optimalizaci procesů obrábění.
Program semináře nabídl účastníkům jedinečnou možnost seznámit se uceleně a v souvislostech s praktickými zkušenostmi v této oblasti. Příspěvky byly zaměřené do oblasti modelování chování strojů – od statických vlastností, přes dynamické a teplotně-mechanické chování až po modely interakce stroje a procesu. Modelovací techniky a postupy byly představeny v kontextu podpory vývoje strojů, analýzy provozního chování i zlepšování technologického využití strojů.

Obrazek2

Svoje praktické zkušenosti v oblasti MKP modelování představili tito zástupci předních firem z oboru Strojírenské výrobní techniky:
• Ing. Petr Talanda, TOS Kuřim – OS, a. s.
• Ing. Martin Málek, TOS Varnsdorf, a. s.
• Ing. Vojtěch Frkal, TOSHULIN, a. s.
• Ing. Lukáš Havlík, KOVOSVIT MAS Machine Tools, a. s.
• Ing. Martin Machálka, TAJMAC ZPS, a. s.
• Ing. Jiří Kubíček, ŠMT, a. s.
Obr 3

Inovačná radaV Praze bude fungovat celkem devět odborných skupin, které ukážou, jakým směrem se má metropole rozvíjet, aby měla špičkový výzkum i podnikání. Vznik takzvaných inovačních platforem schválila 25. května Pražská inovační rada (PIR).