Novinky

Ropno-plynárenský projekt Sachalin-1 na ruskom Ďalekom východe bude presunutý pod kontrolu Moskvy rovnako ako projekt Sachalin-2. Uviedol to predseda výboru pre energetiku dolnej komory ruského parlamentu Pavel Zavaľnyj. Kremeľ zatiaľ jeho slová nepotvrdil. TASR o tom informuje na základe správy agentúry Reuters.

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týždeň podpísal dekrét umožňujúci Rusku prevziať kontrolu nad ropno-plynárenským projektom Sachalin-2. V ňom majú takmer 50-percentný podiel firma Shell a japonské spoločnosti Mitsui a Mitsubishi, pričom krok Moskvy môže firmy prinútiť z projektu odísť.

Teraz by podľa Zavaľného mohla ruská vláda urobiť to isté aj s ďalším ropným a plynárenským projektom na Ďalekom východe Sachalin-1. V ňom sú akcionármi štyri firmy, ruský ropný koncern Rosnefť, americký ExxonMobil, japonská firma SODECO a indická ONGC Videsh. Americká spoločnosť sa však už v marci, krátko po útoku Ruska na Ukrajinu, rozhodla, že projekt opustí.

"V dôsledku sankcií sme boli prinútení presunúť projekt Sachalin-2 spod režimu dohody o deľbe produkcie pod kontrolu Moskvy. Jednoznačne rovnako sa bude postupovať aj v prípade projektu Sachalin-1," povedal Zavaľnyj s tým, že po uvalení sankcií sa firmy nemôžu aktívne zúčastňovať na projektoch, čo vytvára pre Rusko viaceré riziká a núti ho robiť takéto rozhodnutia.

Ešte pred jeho vyjadreniami podpredseda ruskej vlády Jurij Trutnev uviedol, že produkcia ropy z projektu Sachalin-1 zaznamenala v dôsledku "reštrikcií" prudký prepad. Zatiaľ čo pred uvalením sankcií sa v rámci projektu ťažilo zhruba 220.000 barelov ropy denne (1 barel = 159 litrov), v súčasnosti projekt produkuje približne 10.000 barelov/deň.

Zavaľného vyjadrenia však Kremeľ priamo nepotvrdil. Ako povedal hovorca Kremľa Dmitrij Peskov, Rusko zatiaľ neprijalo žiadne konkrétne rozhodnutie, čo sa týka budúcnosti medzinárodného ropného a plynárenského projektu Sachalin-1. TASR

Čeští průmysloví matadoři Jaroslav Strnad a René Matera dokončují své roky trvající balkánské tažení.

Na pomoc firmám a domácnostem s energiemi pro nadcházející topnou sezonu vyhradí vláda 66 miliard korun. Zavede úsporný tarif, jeho přesnou podobu představí až v dalších týdnech. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) po jednání vlády pouze uvedl příklady slev, které se ještě mohou změnit.

Mezi Ruskem a Kazachstánem se rozhořela obchodní válka - Rusko nejprve v neděli začalo omezovat vývoz kazachstánské ropy přes přístav v Novorossijsku, zatímco Kazachstán pak pozastavil tranzit ruského uhlí. Napsal to na svém webu běloruský opoziční list Naša Niva, kazachstánské úřady to ale odmítají.

Wall Street sa v piatok (27. 5.) výrazne posilnila. Všetky tri hlavné indexy zaznamenali aj týždenné zisky a ukončili najdlhší pokles za desaťročia. Kľúčový americký index Dow Jones Industrial Average rovnako ako širší index S&P majú za sebou najlepší týždeň od novembra 2020.

Európska únia (EÚ) je po víkendových sporoch pripravená zmierniť svoj balík sankcií na vývoz ruskej ropy. Chce však pritom zachovať kľúčové ustanovenie o lodnej doprave, ktoré bude brzdiť schopnosť Moskvy vyvážať ropu. TASR o tom informuje na základe správy Bloomberg, ktorá sa odvoláva na zdroje oboznámené s touto záležitosťou.

Podľa týchto zdrojov európsky blok upustí od toho, aby zakázali lodiam z EÚ prepravovať ruskú ropu do tretích krajín. Pracuje však ďalej na zákaze ich poistenia, čo bude predstavovať významnú prekážku pre vývoz ruskej ropy.

Státy Evropské unie se kvůli polskému vetu nedohodly na pravidlech globálního zdanění velkých firem, o něž usilují již pět let. Varšava zablokovala dohodu prosazovanou předsednickou Francií. Paříž chtěla co nejrychlejší schválení evropské směrnice v zájmu chystané mezinárodní dohody, díky níž mají pravidla platit celosvětově. Polsko však chce, aby se unijní pravidla přijímala paralelně s těmi globálními.

České firmy a další organizace měly loni začít čerpat finance z balíku více než 700 miliard korun evropských dotací – ale nedočkaly se. Zpoždění přitom může ohrozit čerpání fondů EU určených pro Česko, například na investice do digitalizace, inovací nebo zlepšení životního prostředí.