Novinky

Spotreba aj výroba elektrickej energie na Slovensku oproti minulému roku vzrástla. V júni spotreba elektrickej energie dosiahla 2,43 terawatthodiny (TWh) a medziročne sa zvýšila o viac ako 11 %. Za celý prvý polrok firmy a domácnosti spotrebovali 15,5 TWh, čo je v porovnaní s rovnakým obdobím minulého roka takmer sedempercentný nárast. Vyplýva to z údajov zverejnených Slovenskou elektrizačnou prenosovou sústavou (SEPS)
„Mesačná spotreba elektriny v porovnaní s rovnakým obdobím minulého roka bola v júni vyššia s indexom 111,2 %. Oproti minulému roku je index kumulatívnej spotreby elektriny od začiatku roka 106,8 %, uviedla SEPS s dodatkom, že ide o predbežné hodnoty.
O viac ako päť percent, na 15,3 TWh, vzrástla na Slovensku za prvý polrok aj výroba elektriny. Takmer polovicu, a to 7,508 TWh, vyrobili jadrové elektrárne, druhým najväčším zdrojom elektrickej energie boli s výrobou 3,868 TWh elektrárne na fosílne palivá vrátane plynu a tretím najväčším výrobcom elektriny boli vodné elektrárne, ktoré dodali 2,615 TWh. Ostatné obnoviteľné zdroje elektrickej energie, to znamená fotovoltické, bioplynové či veterné elektrárne, vyrobili spolu 1,227 TWh elektriny.
Slovensko nie je v posledných rokoch vo výrobe elektrickej energie sebestačné. Vlani sme doviezli najmä z Česka a Poľska spolu 318 gigawatthodín (GWh) elektrickej energie, v prvom polroku tohto roka to bolo 184 GWh. Situácia by sa mala zmeniť po spustení tretieho bloku jadrovej elektrárne v Mochovciach, ktoré sa očakáva na jeseň. Inštalovaný výkon jadrových elektrární na Slovensku vtedy vzrastie takmer o štvrtinu. TASR/jm

Brusel/Londýn 4. augusta (TASR) - Rast aktivity v eurozóne sa minulý mesiac opäť zrýchlil a dosiahol najväčšie tempo za 15 rokov. Prispelo k tomu zrušenie ďalších obmedzení spojených s novým koronavírusom a zrýchlenie očkovania, čo pomohlo dominantnému odvetviu služieb v bloku. Ukázali to v stredu spresnené výsledky prieskumu spoločnosti IHS Markit.

Evropská unie se chystá vybudovat v různých oblastech světa řadu infrastrukturních projektů, které by posílily její propojení a zároveň geopolitický vliv. Ministři zahraničí členských zemí dnes schválili základní obrysy plánu, který je mimo jiné reakcí na čínský projekt nové Hedvábné stezky označovaný jako Pás a stezka, jež někteří evropští politici vidí kriticky. Konkrétní návrhy projektů včetně možností jejich soukromého financování by podle ministrů měla připravit Evropská komise do jara příštího roku.

Zbrojařská skupina Omnipol s maďarským investorem získá od česko-slovenské investiční skupiny Penta nejen výrobce letadel Aero Vodochody, ale rovněž i vodochodské letiště. „Součástí transakce je nově od začátku roku i letiště,“ uvádí mluvčí Penty Ivo Mravinac s tím, že důležité pro Pentu je, aby „byly dodrženy závazky vůči státu“.

Země Evropské unie by měly pokračovat ve fiskální podpoře svých ekonomik na cestě k oživení z pandemické krize i v příštím roce. V rámci pravidelného jarního balíčku hodnocení hospodářské kondice unijních států k tomu dnes vyzvala Evropská komise (EK). Skupina zemí s nejvyšším veřejným dluhem, do níž patří například Německo, Francie či Itálie, by přitom podle komise měla být při využívání veřejných peněz opatrnější než další státy.

Do Chorvátska môžu turisti z krajín Európskej únie a schengenského priestoru pricestovať od stredy 2. júna bez následnej povinnosti podstúpiť karanténu či preukázať sa negatívnym testom už 22 dní po zaočkovaní prvou dávkou vakcíny proti koronavírusu. O jednoduchších podmienkach vstupu do krajiny informovalo tamojšie ministerstvo pre cestovný ruch, píše agentúra APA.

Luxemburg 8. apríla (TASR) - Výrobné ceny v eurozóne aj v celej Európskej únii (EÚ) vo februári 2021 medzimesačne aj medziročne vzrástli. Vyplýva to z údajov, ktoré vo štvrtok zverejnil európsky štatistický úrad Eurostat.
     

Ministerstvo financií SR po dlhých mesiacoch verejnosti konečne ukázalo finálnu verziu Plánu obnovy a predložilo ho na pripomienkovanie. Viac ako 6 miliárd eur poskytnutých z Európskej únie má byť v zmysle zásady „peniaze za reformy“ alokovaných do piatich oblastí: Zelené Slovensko (2 170 mil. eur), Efektívny štát a digitalizácia (1 030 mil. eur), Zdravý život (1 450 mil. eur), Lepšie vzdelanie (800 mil. eur) a Veda, výskum a inovácie (700 mil. eur).