Praha 13. řijna 2026 - Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.
Česko tak v současnosti vykazuje příznivější vývoj spotřebitelských cen než i ti nejúspěšnější členové měnové unie.
Je to příznivý výsledek zvláště v době nového energetického inflačního šoku, který zasahuje evropské hospodářství. V Německu zářijová inflace dosáhla 3,3 procenta, ve Francii 3,4 procenta, na Slovensku 3,1 procenta a v Chorvatsku 4,3 procenta. V Litvě ceny meziročně vzrostly dokonce o 6,1 procenta.
Za českým příznivým výsledkem stojí především výrazné zlevňování některých potravin a energií. Zatímco v eurozóně ceny energií v září meziročně vzrostly o 18,8 procenta, českým domácnostem elektřina zlevnila o 10,6 procenta a zemní plyn o čtyři procenta. Výrazně levnější jsou také některé základní potraviny. Máslo meziročně zlevnilo o více než 37 procent, trvanlivé polotučné mléko o pětinu a vepřové maso o 15,5 procenta.
Nutno ale říci, že za zlevněním elektřiny stojí převedení poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet. Z meziročního srovnání se zlevňující efekt tohoto kroku vytratí hned v údajích za leden 2027.
České inflaci ovšem k nižším hodnotám pomáhá také vlastní měna. Koruna vůči euru meziročně posílila, což tlumí růst dovozních cen. Tento protiinflační účinek by Česko po případném přijetí eura ztratilo. Silnější korunu přitom podporuje i úrokový diferenciál mezi Českou národní bankou a Evropskou centrální bankou.
Ovšem ani tuzemský cenový vývoj není bezproblémový. Podle národního indexu spotřebitelských cen, který zahrnuje rovněž náklady vlastnického bydlení, činila zářijová inflace 2,5 procenta. Služby meziročně zdražily o 4,6 procenta a nájemné o 6,1 procenta. Pohonné hmoty jsou dokonce o 37,5 procenta dražší než před rokem.
Česko tedy nyní vykazuje nižší inflaci než všechny země eurozóny, aniž by bylo její součástí. Je to příznivá zpráva pro českou ekonomiku i argument dokládající, že přijetí společné evropské měny není nezbytnou podmínkou nízké inflace. Zároveň však platí, že skutečným vítězstvím nad inflací bude až dlouhodobá cenová stabilita doprovázená růstem reálné kupní síly domácností.
Text: Lukáš Kovanda
