České firmy a další organizace měly loni začít čerpat finance z balíku více než 700 miliard korun evropských dotací – ale nedočkaly se. Zpoždění přitom může ohrozit čerpání fondů EU určených pro Česko, například na investice do digitalizace, inovací nebo zlepšení životního prostředí.
Realizace nových projektů
„Hlavní chybou je, že dosud není připravena implementace ani Národního plánu obnovy (NPO), ani strukturálních fondů, a to hlavně ve formální oblasti, jako je příprava dokumentace, implementační prostředí či schválení celkových indikátorů. Pro nápravu je nutné urychleně dokončit schvalovací procesy s Evropskou komisí, dohodnout kontrolní indikátory a vyhlásit projektové výzvy,“ uvedl prezident Asociace výzkumných organizací (AVO) Libor Kraus. „Jsme v období, kdy potřebujeme co nejrychleji nastartovat ekonomiku. Čím dříve podpoříme aplikaci nových výrobků a služeb u našich podniků, tím významněji posílíme jejich konkurenceschopnost. Vyspělé státy vynakládají na oblast výzkumu, vývoje a inovací 3-4 % HDP, v České republice to nejsou ani 2 %.“
 |
| Libor Kraus, prezident Asociace výzkumných organizací |
Bolestivě vnímají propad v dostupnosti dotací společnosti sdružené v organizací AVO. „Za poslední čtyři roky se objem veřejných finančních prostředků pro aplikovaný výzkum snížil asi o 40 %. Dorovnání dotací, které byly kráceny v programech TAČR, bylo přislíbeno formou čerpání z NPO. Ovšem odtud byly nakonec vyškrtnuty. Výsledkem je další propad prostředků pro aplikovaný výzkum – v roce 2021 nebyla totiž vyhlášena soutěž TREND pro technologické lídry ani soutěže v programech EUREKA a EUROSTARS,“ sdělil L. Kraus.
Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy ČR v této souvislosti uvedl: „Stávající situace vysoké nejistoty, neustálého odkládání slibovaných výzev či nestability financování do budoucna podpoře aplikovaného výzkumu rozhodně nepomáhá a neodpovídá plnění deklarovaných cílů České republiky.“
Důležité oblasti NPO, jako zelená energetika, digitalizace, školství, výzkum, vývoj, inovace a další, stále čekají na rozhodnutí o spuštění. Navíc standardní operační programy mají také výrazné zpoždění. Firmy kvůli tomu oddalují kvalitní dávno připravené projekty, ať už například v oblasti obnovitelných zdrojů energie nebo třeba projekty na úspory vody, zhodnotil situaci B. Čížek.
 |
| Bohuslav Čížek, Svaz průmyslu a dopravy ČR |
Podpora aplikovaného výzkumu
Částečnou záchranou dotační podpory českého aplikovaného výzkumu a vývoje byly v roce 2021 mimořádně vyhlášené poslední výzvy z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), konkrétně programy Aplikace a Inovace.
„A také od roku 2020 dosud běžící výzva Inovační vouchery a loňské vyhlášení 4. veřejné soutěže TREND, zaměřené na nováčky v čerpání dotací. Zde byl ovšem tak značný nepoměr počtu zájemců oproti připravenému balíku financí, že se dostalo jen na necelých 12 procent žadatelů,“ upřesnil Milan Sedláček, předseda představenstva společnosti RENARDS, která se zabývá komplexním dotačním poradenstvím a doplnil: „V prosinci pak byla vyhlášena druhá veřejná soutěž programu Národního centra kompetence pro výzkumná konsorcia, kde jsou hlavními žadateli univerzity a další výzkumné instituce. Na dotační podporu pro aktuálně chystané výzkumně-vývojové projekty firem však český průmysl zatím jen čeká. Politické reprezentaci i vrcholovým úředníkům příslušných ministerstev je současně určitě známo, že opožděná realizace inovačních projektů může mít negativní vliv na tržní uplatnění výzkumných výsledků. Pokrok se nezastaví a inovativní firmy z celého světa se předhánějí ve vývoji, patentování i následném boji o zákazníka; je to hra o čas.“
 |
| Milan Sedláček, předseda představenstva RENARDS |
V souvislosti s očekávanými dotacemi v novém programovacím období byl loni odborníky na dotace připraven a spuštěn portál DOTACE.EU, jehož cílem je umožnit potenciálním žadatelům rychle, jednoduše a přehledně získávat informace o dostupných dotacích. Následující týdny a měsíce tak ukážou, kdy bude portál moci svým návštěvníkům nabídnout aktuálně dostupné dotační výzvy pro celé plánované spektrum investičních, ekologických, výzkumných a dalších rozvojových záměrů firem, obcí i dalších typů žadatelů.
text Tibor Šuľa foto Denisa Ranochová
