Novinky

Výber správneho lešenia dokáže zásadne ovplyvniť bezpečnosť, efektivitu aj pohodlie práce vo výškach. Hliníkové alebo oceľové, ktorá možnosť vám prinesie skutočný úžitok? V nasledujúcich riadkoch sa pozrieme na praktické rozdiely a ukážeme, kedy sa oplatí siahnuť po jednom alebo druhom riešení.

Komplex v Ras al-Chair na východnom pobreží kráľovstva bude produkovať až 1,5 milióna ton oceľových plechov ročne, pričom výroba sa má začať do roku 2026.

Čínska spoločnosť Baoshan Iron & Steel spojila svoje sily so saudským koncernom Saudi Aramco a investičným fondom arabského kráľovstva, aby založili oceliareň v Saudskej Arábii, keďže obe krajiny prehlbujú obchodné vzťahy. TASR o tom informuje na základ správy Bloomberg. Komplex v Ras al-Chair na východnom pobreží kráľovstva bude produkovať až 1,5 milióna ton oceľových plechov ročne, pričom výroba sa má začať do roku 2026. Tento závod bude prvou základňou spoločnosti Baosteel v zámorí a bude mať pece navrhnuté tak, aby mali zníženú produkciu emisií uhlíka.

 Množstvo vyrobenej ocele bude malé, o niečo menšie ako objem surovej ocele vyrobenej v USA každý týždeň, ale dohoda podčiarkuje túžbu kráľovstva diverzifikovať ekonomiku smerom od ropy budovaním všetkého, od ťažkého priemyslu až po tzv. start-upy v oblasti cestovného ruchu a technológií.

 Peking a Rijád v uplynulých rokoch posilnili ekonomické a politické vzťahy, pričom v roku 2022 uzavreli investičné dohody v hodnote takmer 50 miliárd USD (45,53 miliardy eur).

Saudi Aramco začiatkom tohto roka oznámilo viaceré nové dohody s čínskymi spoločnosťami. Arabský gigant investuje miliardy dolárov do čínskych rafinérií a petrochemických zariadení a bude tiež dodávať ázijskej krajine takmer 700.000 barelov (1 barel = 159 litrov) ropy denne.

 Generálny riaditeľ Aramco Amin Násir v marci uviedol, že firma zdvojnásobuje svoje úsilie a chce sa stať "všestranným zdrojom energií a chemikálií pre dlhodobú energetickú bezpečnosť Číny".

 Baosteel nešpecifikoval finančné záväzky spojené s oceliarňou. Podľa Aramco sa sústredí na produkciu ťažkej ocele, ktorá sa často používa na ropné plošiny a trupy tankerov.(TASR-min-)

Dvě hybridní elektrické obloukové pece, které jsou pro budoucnost huti zásadní, dodá společnosti Liberty Ostrava italská firma Danieli, která je světovým výrobcem strojů a průmyslových zařízení. Kontrakt dnes v Ostravě podepsali zástupci obou firem. Hodnota zakázky je 8,6 miliardy korun a do provozu by pece měly být uvedeny v roce 2025. Novinářům to řekl majitel skupiny Liberty Steel Sanjeev Gupta.

Modernizace ocelárny bude největší investicí v moderní historii ostravského podniku. Umožní mu snížit do roku 2027 emise oxidu uhličitého o více než 80 procent a fungovat i v dalších desetiletích. Investice je zásadním krokem k tomu, aby huť dosáhla do roku 2030 uhlíkové neutrality. Nové pece, první svého druhu v Evropě, budou mít roční výrobní kapacitu 3,5 milionu tun oceli.

Třinecké železárny (TŽ) dosáhly loni zisku 1,306 miliardy korun. Oproti roku 2020, kdy zisk firmy činil 469 milionů korun, to byl téměř trojnásobek. Tržby podniku meziročně stouply o 8,6 miliardy na 43,715 miliardy korun. ČTK to dnes řekla mluvčí firem ve skupině Třinecké železárny - Moravia Steel Petra Macková Jurásková.

 Huť loni vyrobila 2,4 milionu tun oceli, což bylo o sedm procent méně než předloni. Firma uvedla, že loňský vývoj hospodaření poznamenala pokračující koronavirová pandemie, extrémní růst cen vstupních materiálů a přetrvávající problémy v automobilovém průmyslu zejména kvůli nedostatku elektronických komponent.

 "Vše vyvrcholilo koncem roku prudkým nárůstem cen energií z titulu strmého růstu ceny emisních povolenek, což bylo jedním z impulzů pro nastartování inflace. Ač se nám díky sofistikované obchodní strategii dařilo nepříznivé podmínky eliminovat, hospodaření společnosti to bezesporu poznamenalo," uvedl předseda dozorčí rady Třineckých železáren Tomáš Chrenek.

Iniciatíva Pomôžme Slovalcu – zachráňme výrobu hliníka v SR žiada vládu SR o záchranu hlinikárne v Žiari nad Hronom. V utorok spustila i zber podpisov pod petíciu, v ktorej volá po úprave kompenzácií vyplácaných energeticky náročným podnikom z Environmentálneho fondu. Informoval o tom člen petičného výboru a viceprimátor Žiaru nad Hronom Ladislav Kukolík.

Hutní závody v České republice zpracovávají ze tří čtvrtin rudu z Ukrajiny, zbytek je z jiných zdrojů. A právě dodávky z východu Ukrajiny se o víkendu kvůli ruské invazi do těchto hornických a hutnických oblastí zastavily. Hutě proto začaly fungovat v úsporném režimu.

„Už od konce minulého týdne pracujeme na zajištění dodávek z jiných světových dolů. Do doby, než dorazí první nové dodávky, musíme spoléhat na naše zásoby a samozřejmě najet do úsporného režimu, abychom si vytvořili dostatečný prostor pro manévrování,“ uvedla k současné nejistotě mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková. Ve hře je podle ní i omezení výroby. „Vše nyní propočítáváme a připravujeme různé varianty,“ upřesnila mluvčí.