Praha 8. března 2026 - Evropská taxonomie udržitelných investic v posledních letech výrazně ovlivňuje směřování energetiky v členských státech Evropské unie.
Pro průmyslové podniky i energetické společnosti v České republice představují nastavené podmínky významný faktor při plánování investic do nových zdrojů energie. Odborné organizace proto upozorňují na potřebu úpravy některých termínů a pravidel, která podle nich neodpovídají reálným technologickým a investičním možnostem.
Jednou z oblastí, která vyvolává diskusi, je role zemního plynu v přechodném období energetické transformace. Podle současných plánů by měl plyn v tuzemsku sloužit jako přechodný energetický zdroj minimálně do doby, než budou vybudovány nové jaderné bloky. Zástupci průmyslu proto navrhují přehodnotit zejména termíny stanovené evropskou taxonomií. Konkrétně jde o rok 2030, do kterého by měly být získány stavební povolení pro nové plynové zdroje, a rok 2035, kdy by mělo dojít k jejich plnému nahrazení nízkoemisními alternativami, například vodíkem nebo biometanem.
Podle odborníků jsou tyto lhůty z hlediska praxe obtížně realizovatelné. Předseda svazu Martin Kotrba upozorňuje, že současné harmonogramy neberou v úvahu délku povolovacích procesů ani reálné možnosti dodavatelských řetězců. Dalším problémem je dostupnost technologií a samotných energetických nosičů. „Současné termíny jsou vzhledem k délce povolovacích procesů či reálných možností dodávek komponentů nesplnitelné. To jsou fakta, která investoři nemohou ovlivnit, stejně jako samotnou dostupnost vodíku a biometanu v potřebném množství. Dokud se i v těchto oblastech trh dostatečně nerozvine, je používání zemního plynu nevyhnutelné,“ uvedl Kotrba.
Podobná debata probíhá i v oblasti jaderné energetiky, která je podle vládních plánů považována za klíčový pilíř budoucího energetického mixu České republiky. Průmyslové svazy proto prosazují, aby jaderná energetika byla v evropské taxonomii trvale zařazena mezi udržitelné investice. Alternativním řešením by podle nich bylo alespoň posunutí současně nastavených termínů přibližně o dvě desetiletí.
Stávající pravidla totiž stanovují rok 2040 jako termín pro vypracování plánu na uvedení do provozu hlubinného úložiště jaderného odpadu. Dalším milníkem je rok 2045, do kterého by mělo být získáno stavební povolení pro nové jaderné zdroje a zároveň zajištěno jejich financování. Podle odborníků z energetického sektoru jsou tyto požadavky pro Českou republiku značně limitující.
Na problematiku upozorňuje také ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer. Podle něj současná podoba taxonomie nedodržuje princip technologické neutrality, který Evropská unie deklaruje. „Taxonomie naprosto nerespektuje deklarovanou technologickou neutralitu, ostrakizuje jadernou energii, a navrhuje termíny, například termíny náhrady zemního plynu vodíkem, které jsou přinejmenším absurdní, ne-li přímo směšné. To, že bude nutné tuto klasifikaci změnit nebo úplně zahodit, bylo zřejmé od začátku,“ uvedl Macenauer.
Potřebu otevřít diskusi o úpravě evropské taxonomie naznačila také česká vláda. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček již dříve uvedl, že Česká republika bude prosazovat změny v přístupu k jaderné energetice. Podle jeho názoru musí být jaderné zdroje v evropské legislativě jednoznačně uznány jako dlouhodobý a stabilní pilíř energetického systému.
Diskuse o nastavení taxonomie tak pravděpodobně bude pokračovat i v dalších letech. Výsledek těchto jednání může zásadně ovlivnit investiční prostředí v energetice, a tím i tempo modernizace energetické infrastruktury v České republice i dalších členských státech Evropské unie.
