a. s. nabízí své služby a výrobky již více než 70 let. O rozhovor jsme požádali Ing. Aleše Martínka, generálního ředitele společnosti (na fotografii).
OSTROJ je tady už 76 let a za tu dobu se milníků nastřádala celá řada. Od 50. let 20. století jsme byli stěžejním centrem pro vývoj a výrobu důlních strojů v ostravsko-karvinském uhelném revíru. Naši zaměstnanci se ale podíleli na řadě dalších projektů, jako byla např. výstavba zimního stadionu v Opavě nebo koksovny Karolína v Ostravě.
Ve druhé polovině 80. let jsme vyvinuli a vyrobili razicí pološtít pro výstavbu Strahovského tunelu v Praze.
Zásadní změnou pro nás byla transformace ze státního podniku do akciové společnosti na počátku 90. let, a pak především vstup nového majoritního akcionáře do společnosti v roce 1999, který firmu nebývalým způsobem rozvíjí již více než 25 let. Zejména v posledních 20 letech prošla naše společnost výraznou proměnou, počínaje rekonstrukcí stávajících výrobních prostor, výstavbou nových výrobních a skladových hal, pořízením moderních výrobních technologií. Poslední čtyři roky investujeme do robotizace a do strojírenství, nasazujeme i technologie jako je rozšířená realita, virtuální realita nebo 3D tisk.
V podniku máte několik divizí, které vám umožňují nabízet finální výrobky zhotovené různými způsoby. Můžete nám představit jednotlivé divize?
Největší tradici má u nás samozřejmě divize Důlní a průmyslové technologie, která se kromě důlní techniky zaměřuje na konstrukci, výrobu a montáž speciálních strojů a zařízení pro podzemní stavitelství, dopravníkové systémy a dopravníkové linky pro průmyslovou automatizaci. Výrobu těchto komplexních zařízení zajišťujeme ve spolupráci s dalšími divizemi nebo našimi externími subdodavateli. Divize Strojírna se specializuje na svařování, opracování, povrchové úpravy a montáž velkých svařovaných dílů jako jsou podvozkové rámy stavebních strojů, speciální dopravní techniky, letištní techniky. Divize Hydraulika dodává speciální hydraulické válce, tiskařské válce a hřídele pro generátory, elektromotory, větrné elektrárny, zatímco Galvanovna zajišťuje povrchovou úpravu kovových dílů galvanickým zinkováním a tvrdým chromováním. Samostatnou kapitolu pak tvoří divize Kovárna a kalírna, která se věnuje výrobě tvarově složitých zápustkových výkovků zejména pro zákazníky z odvětví automobilového průmyslu.
Disponujete i svojí konstrukční kanceláří?
Samozřejmě, naše síla není jen v moderních výrobních technologiích, ale i ve znalostech a zkušenostech našich konstruktérů. Máme více než 30 konstruktérů a projektantů napříč všemi divizemi a většina z nich se v rámci divize Důlních a průmyslových technologií věnuje vývoji a konstrukci našich vlastních výrobků.
V podzemním stavitelství navrhujete a realizujete mobilní bednění pro sekundární ostění tunelů. Máte jeho odběratele i mimo ČR?
Přesto, že se vývoji, výrobě a dodávkám speciálních zařízení pro zákazníky v této oblasti věnujeme teprve třetím rokem, máme za sebou již první úspěšné realizace. Logicky jsme se nejprve zaměřili na potenciální zákazníky, respektive zakázky v České republice a na Slovensku. Jsme velmi hrdí na to, že dodáváme mobilní bednění pro stavbu nové linky metra trasy D v Praze a úspěšně jsme nasadili prototyp mobilního bednění pro hloubené tunely na stavbě dálničního tunelu v Norsku. Chceme se účastnit výběrových řízení na stavby železničních a silničních tunelů i na dalších trzích ve střední Evropě. Rozhodně máme na čem stavět, jsme zvyklí navrhovat a realizovat zařízení na míru podle specifických potřeb našich zákazníků, dodávat včas dle sjednaných termínů a ve špičkové kvalitě.
Bylo obtížné po covidovém období rozjet naplno vaši produkci?
Ano bylo, a ještě těžší bylo překonat poslední dva roky spojené s tzv. „energetickou krizí“, kterou vyeskaloval konflikt na Ukrajině. Během roku 2022 vylétly ceny elektřiny, zemního plynu i prakticky všech vstupních materiálů do neuvěřitelných úrovní. Se zvýšenými náklady na dodávky elektrické energie a zemního plynu se mimochodem potýkáme dodnes. Pevně věřím, že letošní rok pro nás bude od vypuknutí pandemie covid-19 konečně rokem ziskovým.
Udržet technologický krok vyžaduje i nové investice. Které považujete za klíčové v posledních letech?
Našimi nejzásadnějšími projekty posledních let byly určitě investice do nového ERP systému IFS a personálního systému RON, které jsme spustili do provozu v letech 2021 a 2022. Dále to byla investice do plně robotizované kovací linky LZK 2500-1, kterou jsme uvedli do provozu na podzim loňského roku, investice do svařovacího robotického pracoviště a do speciálního softwaru pro konstrukci a vizualizaci automatizovaných dopravníkových linek včetně virtuální reality na počátku roku 2023.
Dotkli se vaše investice i snižování energetické náročnosti výroby?
Snižování energetické náročnosti výrobních technologií, ale také výrobních i administrativních a dalších provozních budov a samotné energetické infrastruktury jsou součástí našich investičních plánů po řadu let. V nejbližších 3 letech plánujeme výměnu celé řady transformátorů v našich trafostanicích, čímž významným způsobem snížíme ztráty při převodu silové elektřiny z velmi vysokého napětí 22 kV na vstupu do našich dvou hlavních trafostanic na provozní hladinu napětí 400 V. Dokončujeme projekt obměny kompresorů pro výrobu stlačeného vzduchu, kdy díky jejich novému řízení pomocí frekvenčních měničů a efektivnějšímu provozu nahradíme původních pět kompresorů novými čtyřmi s podstatně nižšími nároky na spotřebu elektrické energie. To jsou jen dva příklady z řady projektů, na jejichž realizaci nebo přípravě pracujeme.
Digitalizace je současným trendem v průmyslu. Co to znamená pro vás? Které procesy výroby jste digitalizovali?
Snažíme se dále rozvíjet využití našeho nového ERP systému IFS v duchu principů „digital factory“. Nejde o nic složitějšího, než abychom v systému co nejlépe zrcadlili reálnou situaci při přípravě i realizaci výroby. Systém IFS máme nasazen v ostrém provozu již dva a půl roku, ale stále se máme co učit a co zlepšovat. V letošním roce intenzivně pracujeme na tom, abychom zvládli efektivně řídit výrobu komplexních finálních výrobků, například samohybných nakladačů leteckých kontejnerů, kdy se každý z nich skládá z více než 3 tisíc námi vyráběných nebo externě nakupovaných dílů.
Je možné využít robotizaci v těžkém strojírenství při kusové výrobě? Kde jste nasadili roboty?
Při kusové výrobě nelze nasadit robotizaci patrně nikde. Velmi dobře funguje naše plně robotizovaná kovací linka, ale s tím, že na ní necháme kovat díly s ročním objemem výroby min. 15 tisíc kusů. Dobře funguje i naše nové robotizované svařovací pracoviště (na snímce), ale opět na něm vyrábíme opakované sériové svařence. Podobně je tomu i při smysluplném využití svařovacího cobota. Žádnou z těchto technologií ale nelze efektivně provozovat pro kusovou či malosériovou výrobu.
Zvláštností vašeho podniku je, že v areálu chováte včely? Vypovídá to o vašem přístupu k životnímu prostředí?
Ano, máme u nás v areálu pět včelstev, ale to je jen taková „třešnička na dortu“. O našem odpovědném přístupu k životnímu prostředí spíše vypovídá řada realizovaných projektů do zateplování budov, modernizace naší interní distribuční sítě elektrické energie, snižování spotřeby zemního plynu a elektrické energie v námi využívaných výrobních technologiích, instalací nových technologií jako je naše galvanická zinkovací linka s podstatně nižšími emisemi, využívání odpadního tepla z provozu kompresorů na výrobu stlačeného vzduch pro ohřev teplé užitkové vody, kterou používáme v koupelnách na našich centrálních šatnách nebo nedávná instalace fotovoltaické elektrárny na střeše jedné z našich největších výrobních hal. Neměl bych zapomenout na řadu provozních opatření jako je třeba automatické ztlumování světel na halách během přestávek v práci. Myslím si, že to určitě svědčí o našem odpovědném přístupu k životnímu prostředí a naší snaze vést naše podnikání v duchu principů udržitelnosti.
Jak hodnotíte hospodářské výsledky za prvních sedm měsíců letošního roku?
Za prvních sedm měsíců se nám sice zcela nedaří plnit námi naplánované tržby, ale rozdíl proti plánu není nijak dramatický. S ohledem na těžkosti, kterými si prochází nejen strojírenský průmysl v letošním roce. Ano, i my pociťujeme významný propad objednávek u řady z našich dlouhodobých zákazníků ze Spolkové republiky Německo. Chybějící objemy původně plánovaných zakázek naštěstí nahrazujeme novými projekty. Vedle našich vlastních výrobků se nám úspěšně rozvíjí výroba podpůrné letištní techniky, jako jsou samohybné kontejnerové nakladače nebo speciální hydraulické zvedáky pro servis úzkotrupých i širokotrupých letadel, kterou realizujeme pro naše externí zákazníky.
Máte dostatek zakázek do konce roku?
Na objem zakázek pro letošní druhé pololetí se dívám s mírným optimizmem, mělo by být co do objemu výroby i objemu tržeb lepší než první polovina roku. Takže ano, do konce letošního roku máme nebo měli bychom mít zakázek dostatek. Velmi mě těší, že nabíráme nové zaměstnance, a to v podstatně větším počtu než v předešlých dvou až třech letech.
Můžete charakterizovat alespoň některé zakázky, které jste zrealizovali, realizujete a jste na ně hrdí?
Jsme hrdí na řadu projektů, u kterých naši konstruktéři a technologové dokázali vyřešit spoustu mimořádných požadavků, ať už co do mimořádně náročných provozních podmínek nebo požadované přesnosti výroby. Ať už šlo o dobývání uhlí z tzv. strmých slojí s nasazením plně mechanizovaného dobývacího komplexu, těžbu tzv. nízkých slojí s mocností kolem 1 metru či těžbu v drsných klimatických podmínkách za polárním kruhem. Máme za sebou úspěšně zvládnuté zakázky pro Evropskou vesmírnou agenturu, CERN nebo výrobu 34 metrů dlouhé, 8,4 metrů vysoké a 225 tun vážící záskokové klapky (na snímce) pro rozsáhlou modernizaci Vodního díla Gabčíkovo. V letošním roce jsme v červnu nasadili naše mobilní bednění pro jednokolejný tunel na stavbu nové trasy D pražského metra a o měsíc později jsme našemu zákazníkovi předali speciální typ mobilního bednění pro stavbu hloubeného dálničního tunelu v Norsku. Obě zařízení jsme dodali v bezvadné kvalitě, ve sjednaném termínu a obě pracují k plné spokojenosti našich zákazníků. Do konce roku nás ještě čeká dodávka 250m dopravníkovému systému pro výrobní závod Model Obaly, a. s. v Moravských Budějovicích, od které si také hodně slibujeme a jsme rádi, že můžeme spolupracovat s další úspěšnou opavskou firmou.
Kde chcete vidět vaši firmu například za 20 let?
Za dvacet let bych chtěl OSTROJ vidět jako silnou, stabilní, sebevědomou firmu se spokojenými, profesně zdatnými zaměstnanci, disponující moderními technologiemi, s řadou vlastních „doma vyvinutých“ výrobků se špičkovými parametry. Ať už v oblasti podzemního stavitelství, automatizovaných průmyslových dopravníkových linek, dopravníkových systémů, případně i letištní techniky, a to pro zákazníky po celé Evropě a ideálně i za jejími hranicemi.
Text: Peter Fojtík
Foto: archív firmy
