Ministerstvo financí očekává v letošním roce pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta. Průměrná celoroční inflace by měla být 10,4 procenta, uvedlo d26. ledna ministerstvo ve své nové makroekonomické prognóze.
Výhled v obou oblastech proti listopadové predikci zhoršilo, tehdy očekávalo pokles HDP o 0,2 procenta a roční inflaci 9,5 procenta. Veřejné finance loni skončily se schodkem 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedlo dnes v nové makroekonomické prognóze ministerstvo financí. Státní dluh se loni zvýšil na 44,6 procenta HDP ze 42 procent v roce 2021, míra zadlužení je tak nejvyšší od vzniku Česka. Pro letošní rok ministerstvo očekává deficit veřejných financí 4,2 procenta HDP a zvýšení dluhu na 45,8 procenta HDP.
MF zhoršilo výhled ekonomiky, očekává letos pokles HDP o 0,5 procenta
Ministerstvo přehodnotilo očekávaný vývoj HDP s ohledem na pokles spotřeby domácností ve druhé polovině loňského roku. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale předpokládá, že recese bude jen krátká, první známky hospodářského oživení očekává už ve druhém čtvrtletí letošního roku. "Česká ekonomika na konci loňského roku prošla a nyní stále prochází mírnou recesí v důsledku vysokých cen," řekl novinářům Stanjura.
Vysoká inflace, která loni dosáhla 15,1 procenta, byla podle něj hlavním důvodem poklesu reálné spotřeby domácností, který se projeví i v letošním poklesu HDP. Ministerstvo financí odhaduje, že letos reálná spotřeba domácností klesne o 2,2 procenta, v listopadu odhadovalo pokles o 0,8 procenta.
Stanjura dnes také upozornil, že se recese neprojevuje na trhu práce. Nezaměstnanost by se podle něj měla letos zvýšit na 3,2 procenta z loňských 2,5 procenta. Proti listopadové predikci se odhad letošní nezaměstnanosti zvýšil o 0,1 procentního bodu.
Podle ministerstva tak bude přetrvávat napětí na trhu práce spojené s nedostatkem pracovníků, i když ten částečně kompenzují uprchlíci z Ukrajiny. Napětí na trhu práce bude dál tlačit na růst mezd, který by měl nominálně dosáhnout 7,5 procenta. Ministerstvo ale předpokládá, že zvyšování mezd přesto nepokryje inflaci a reálná mzda po loňském propadu o 7,6 procenta letos poklesne o 2,6 procenta.
Za nejvážnější riziko makroekonomické predikce Stanjura označil další vývoj ruské války proti Ukrajině. Predikce ale podle něj vychází ze scénáře, že se Evropě podaří nahradit ruské dodávky ropy a plynu, tak jako se to podařilo před nynější zimou.
Text? Tibor Šuľa podle MF ČR
Foto: archív
