Praha 29. prosince 2025 - Energetický regulační úřad České republiky zveřejnil aktualizovaný výměr týkající se regulované složky ceny elektřiny pro rok 2026. Nová data reflektují významné rozhodnutí vlády o zrušení poplatku za obnovitelné zdroje energie a jeho převedení na státní rozpočet.
Tento článek analyzuje dopady tohoto opatření na domácnosti a porovnává českou energetickou politiku s přístupem sousedního Německa.
Vývoj regulované složky ceny elektřiny v ČR
Podle aktuálního výměru Energetického regulačního úřadu poklesne regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti v roce 2026 o 15,1 procenta. Tento pokles představuje významnou změnu oproti původnímu předpokladu, který počítal s nárůstem o 1,1 procenta. Klíčovým faktorem této změny je rozhodnutí vlády zrušit poplatek za obnovitelné zdroje energie a převést jej do státního rozpočtu, což zvýší výdaje státu o přibližně 17 miliard korun ročně.
Kvantifikace úspor domácností
Analýza dopadů na domácnosti ukazuje následující roční úspory:
oproti roku 2024: 4 200 až 23 300 Kč
oproti roku 2025: 2 800 až 12 100 Kč
Pro ilustraci lze uvést modelový případ standardní domácnosti s roční spotřebou tří megawatthodin elektřiny, využívané pro osvětlení, vaření a provoz běžných spotřebičů. V roce 2025 činí celkové náklady na elektřinu (zahrnující regulovanou i neregulovanou složku) přibližně 27 600 Kč. Při původně navrhovaném nárůstu regulované složky o 1,1 procenta by domácnost v roce 2026 zaplatila přibližně 26 600 Kč, tedy o tisíci korun méně. Aktualizovaný výměr s poklesem o 15,1 procenta přinese ještě výraznější úsporu.
Snížení celkových nákladů je ovlivněno dvěma faktory:
Poklesem regulované složky v důsledku zrušení poplatku za obnovitelné zdroje
Příznivým vývojem neregulované složky, která odráží pokles cen elektřiny na komoditní burze
Srovnání s energetickou politikou Německa
Německo implementuje od roku 2026 rozsáhlý program dotací v energetickém sektoru. V listopadu 2025 němečtí zákonodárci schválili dotování poplatků za přenosovou soustavu z veřejných zdrojů v objemu 6,5 miliardy eur (přibližně 160 miliard korun) pro rok 2026. Tato částka nezahrnuje další plánované dotace na snížení cen energie pro průmyslový sektor.
Komparativní analýza českých a německých opatření ukazuje následující:
České opatření: navýšení výdajů státního rozpočtu o 17 miliard Kč
Německé opatření: navýšení o 160 miliard Kč (9–10× vyšší částka)
Přepočet na obyvatele: německá dotace je o 17 procent vyšší než česká
Fiskální kontext
Relevantní je také srovnání zadlužení obou zemí:
Veřejný dluh ČR: přibližně 44 procent HDP
Veřejný dluh Německa: přibližně 62 procent HDP
Německo je tedy o 41 procent zadluženější než Česká republika, přesto implementuje výrazně vyšší dotace v energetickém sektoru.
Makroekonomické dopady
Převedení poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet představuje potenciální riziko pro deficit veřejných financí ČR. Na druhé straně lze očekávat pozitivní dopady na spotřebu domácností a konkurenceschopnost české ekonomiky. Výrazné snížení nákladů na elektřinu může stimulovat domácí poptávku a podpořit ekonomický růst, zejména v kontextu podobných opatření v sousedních státech.
Rozhodnutí o zrušení poplatku za obnovitelné zdroje představuje významnou změnu v české energetické politice s přímým dopadem na domácnosti i státní rozpočet. Opatření je srovnatelné s trendy v energetické politice Evropské unie, kde státy hledají cesty k zmírnění dopadů vysokých cen energií na obyvatelstvo a průmysl. Dlouhodobá udržitelnost tohoto přístupu bude záviset na vývoji veřejných financí a schopnosti státu kompenzovat výpadek příjmů z poplatku za obnovitelné zdroje.
Text: Tibor Šuľa
Foto:
