Praha 5. mája 2025 -Inflace v Česku byla v dubnu nejnižší za více než sedm let, meziročně 1,8 procenta, takže se poprvé za sedm let ocitá pod cílovou hodnotou České národní banky.
Naposledy byla v meziročním vyjádření nižší než letos v dubnu v březnu 2018. Analytici přitom nyní v dubnu očekávali inflaci mírně nad dvěma procenty. Klíčovým hybatelem jejího stažení pod hladinu dvou procent je přitom americký prezident Donald Trump, jak si ukážeme.
Oproti březnu v Česku zmírnil meziroční růst cen potravin a zvýraznil se propad cen energií, takže ani o něco vyšší cenový nárůst v oblasti služeb příznivý obrázek nezkalil. Lze proto čekat, že by na svém zasedání tento týden ČNB mohla své úrokové sazby snížit. Koruna v reakci na nečekaně nízkou inflaci, nejnižší za více než sedm let, viditelně oslabuje. Byť se stále drží pod úrovní 25 Kč za euro. Analytici dosud viděli šanci na snížení sazeb ČNB tento týden tak 50:50, nyní roste pravděpodobnost redukce sazeb znatelněji nad 50 procent, pročež právě koruna slábne.
Klesající inflace není jen dobrou zprávu. Odráží také útlum, kterým stále prochází tuzemský průmysl, nejnověji kvůli hrozbě obchodních válek. Odráží také pokles cen pohonných hmot, tedy ropy, který je z nemalé části důsledkem opět hrozby globálního ekonomického zpomalení, plynoucího aktuálně rovněž především z hrozby obchodních válek. Klíčovým původcem stažení české inflace pod hladinu dvou procent je tedy americký prezident Donald Trump. Cena ropy klesá nejen kvůli jeho celním hrozbám, ale i kvůli jeho tlaku na uskupení OPEC+ (viz text dále). Kvůli Trumpovi tedy v Česku výrazněji zlevňují pohonné hmoty, ale také jsou stále utlumené inflační tlaky v průmyslu a v oblasti komodit, nejen co se týče ropy, ale třeba i zemního plynu.
Za celý letošní rok by inflace měla činit 2,2 procenta a zůstat tak komfortně v toleranční pásmu cílování inflace ČNB.
Jak tedy Trump stahuje českou inflaci pod úroveň dvou procent? Bez něj by nejspíše byla nad ní.
Klíčová pro odpověď na tuto otázku je odpověď na otázku jinou. A sice proč Saúdská Arábie už začátkem letošního dubna rozjela ropnou cenovou válku a iniciuje šokové zvyšování těžby ropy v čase, kdy navíc globální poptávka po ní – kvůli hrozbě obchodních válek – spíše pohasíná? Vždyť letos kvůli nízkým cenám ropy může Rijád čelit rozpočtovému schodku kolem 70 miliard dolarů.
Jenže i tak od příštího měsíce uskupení OPEC+, v němž má Rijád stěžejní slovo, navýší těžbu ropy o dalších 411 000 barelů denně, nad rámec květnového zvýšení, dojednaného právě začátkem dubna. Na červnovém navýšení se jeho členské země dohodly tuto sobotu.
Text: Mikuláš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Foto: pexels
