Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Podle premiéra Petra Fialy zpomalení inflace znamená konec zdražování, přispěly k němu i kroky vlády. Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl snížení inflace do tolerančního pásma centrální banky uvítal, upozornil však na přetrvávající rizika, kvůli nimž zůstanou úrokové sazby vyšší, než bylo v minulosti obvyklé. Pokles inflace podle analytiků znamená, že ceny rostou pomaleji, nikoli však návrat na jejich dřívější úroveň. Například analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že za roky 2022 a 2023 se cenová hladina zvedla o 27,3 procenta.
V evropském srovnání si Česko v lednu výrazně polepšilo, když ze 41 sledovaných zemí mělo desátou nejnižší inflaci, zatímco v prosinci pátou nejvyšší, upozornila investiční platforma Portu. Česko má podle ní nižší inflaci než všechny sousední země. Nejnižší inflaci v EU měla Litva s 0,7 procenta, nejvyšší Rumunsko se 7,4 procenta.
Zpomalení meziroční inflace podle statistiků ovlivnily především ceny týkající se bydlení. Především ceny elektřiny zmírnily v lednu růst na 13,3 procenta, když předtím loni v prosinci rostly o 142,4 procenta. Pokračovalo meziroční zlevňování nealkoholických nápojů a potravin. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v lednu vzrostly o 1,5 procenta.
Podle analytiků se tak nenaplnily obavy z lednových úprav ceníků. "Čilé diskuse probíhaly ohledně cen potravin a zda obchodníci promítnou nižší DPH do konečných cen pro zákazníky a vypadá to, že prodejci byli v nastavení svých cenových požadavků spíše umírněnější," uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
"Je to dobrá zpráva, znamená konec dvouletého zdražování," řekl o lednové inflaci Fiala. Podle něj se naplňuje jeho vyjádření z vánočního projevu, kdy sliboval letos zlepšení ekonomické situace. Nižší inflace podle něj bude znamenat růst reálných mezd, které minulé dva roky klesaly. Projeví se i ve zlevnění úvěrů, což by mohlo pomoci firmám i celé ekonomice.
Podle údajů ČSÚ zdražily ve srovnání s rokem 2020 všechny sledované potraviny, některé o desítky procent. Proti loňsku naopak devět ze 13 sledovaných potravin zlevnilo. Průzkumy cen ČSÚ nicméně nevstupují do výpočtu měsíčních spotřebitelských cen.
Text: Tibor Šuľa podle ČSÚ
Foto: archiv
