Praha 16.2 (ČTK) - Dva pozměňovací návrhy, které minulý týden prošly ve zrychleném režimu Sněmovnou spolu s příspěvkem pro lidi v karanténě, zbytečně navýší administrativu zaměstnavatelům a ztíží přijímání nových zaměstnanců.
Ve společné tiskové zprávě na to dnes upozornily profesní komory a svazy. Jde podle nich o zásadní změny, které s návrhem nesouvisí a neprošly standardním legislativním procesem. Svazy a komory proto věří, že Senát tyto změny při projednávání vypustí.
"V této složité době by stát měl zaměstnavatelům pomáhat, a nikoli jim házet klacky pod nohy tím, že na ně bude navalovat další zbytečnou administrativní zátěž," uvedly společně Komora daňových poradců ČR, Hospodářská komora, Česká advokátní komora, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP).
Sněmovna ve čtvrtek ve zrychleném režimu schválila, že lidé v nařízené karanténě budou moci dostávat k náhradě mzdy bonus až 370 korun za den, a to podle výše svého výdělku. Vyplácet jim ho bude zaměstnavatel po deset dnů. Komory a svazy přes dílčí výhrady nevylučují, že by návrh mohl přispět ke zvládnutí současné tíživé epidemické situace.
Kritizují ale dva pozměňovací návrhy. První z nich zavádí pro zaměstnavatele novou povinnost oznamovat do osmi dnů nástup a ukončení zaměstnání na základě dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, a to i v případě, kdy zaměstnanec neplatí nemocenské pojištění. Podle profesních sdružení se tím zvýší administrativa, která zkomplikuje evidenci. Porušení povinnosti je navíc sankcionováno až milionem korun, což svazy považují za neúměrné.
"Dohody o provedení práce jsou v souladu s jejich podstatou využívány pro krátkodobé úvazky. V mnoha případech trvají i jen jeden den či několik málo dnů a je běžné, že u jednoho zaměstnavatele je souběh velkého počtu zaměstnanců zaměstnaných na základě tohoto typu dohody. Jde například o příležitostné zaměstnávání studentů nebo důchodců," uvedla místopředsedkyně AMSP Pavla Břečková. Výhodou těchto typů dohod je podle ní operativnost a malá administrativní náročnost. Uvedená změna tak může jejich využívání snížit.
Hlášení takzvaných nepojištěných dohod navrhla Alena Gajdůšková (ČSSD). Vychází to podle ní z problémů, které se objevily loni na jaře při první vlně pandemie. Tyto lidi bylo těžké dohledat, a tím pádem vyvstal problém, jak jim vyrovnat výpadky příjmů.
Druhá změna "oživuje" povinnost zaměstnavatele hlásit všechna nová pracovní místa, tedy i taková, u kterých má už vybraného zaměstnance. Podle daňového poradce Tomáše Hajduška jde o zbytečné byrokratické opatření, které nepomůže k vytváření či udržení pracovních míst. Pokud zaměstnavatel nemůže sám pozici obsadit, nahlásí ho úřadu dobrovolně.
"V obou případech jde o situace, kdy má stát zájem shromažďovat další informace. Otázkou je nejen jejich budoucí využití, ale především adekvátnost mezi přínosem pro stát a zbytečnými náklady a administrativou, kterou to přinese," uvedl prezident SOCR Tomáš Prouza. Podle Jiřího Nesrovnala z Komory daňových poradců návrhy s předmětem původního návrhu nesouvisí a tak zásadní změny podle něj musí projít připomínkováním. "Jde o ukázkový příklad zneužívání stavu legislativní nouze," dodal.
Povinnost zaměstnavatelů hlásit volná pracovní místa Úřadu práce Sněmovna znovu vložila na návrh poslankyně Gajdůškové i jejího stranického kolegy Romana Onderky a za podpory ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD). Stejně to bylo do konce roku 2011. "Důvodem pro opětovné zavedení této povinnosti je, aby měl Úřad práce ČR relevantní přehled o nově vytvořených či uvolněných pracovních místech ve sv
