Papír zabíjí bakterie a viry

Technologie již nyní nachází uplatnění při výrobě antibakteriálních bankovek, zabránit šíření nákazy by mohla i ve zdravotnických zařízeních.

Pravidlo tří R už v současnosti zná snad každý: roušky, rozestupy, ruce. Právě důkladné mytí rukou patří k nejjednodušším způsobům, jak minimalizovat možnost nákazy, a to nejen dnes, v době koronavirové. Platilo to vždy. Ne náhodou se přece říká: „Čistota – půl zdraví.“ Vědci však hledají další cesty, jak jít hygieně naproti, a tak se zeptali: „Kde člověk dennodenně přichází do styku s nebezpečnými mikroorganismy?“ Odpověď zní – nepřekvapivě –, na bankovkách.
Dostanou-li se nebezpečné mikroorganismy či viry na povrch speciálního papíru, je po nich do půl hodiny veta. Umožňuje to unikátní komplex kovů, který objevili vědci z Ústavu chemických procesů AV ČR ve spolupráci s průmyslovým sektorem. Technologie již nyní nachází uplatnění při výrobě antibakteriálních bankovek, zabránit šíření nákazy by mohla i ve zdravotnických zařízeních.
Papírové peníze jdou z ruky do ruky a spolu s nimi se šíří také bakterie. Tyto jednobuněčné organismy na nich podle vědeckých studií mohou přežít i dvacet let a některé člověku nebezpečné kmeny, třeba stafylokok zlatý, jsou velice odolné. Ten je hojný paradoxně i v tak sterilním prostředí, jako je nemocnice, kde se dbá na zvýšenou hygienu a všechny povrchy se pečlivě dezinfikují. Svědčí o tom statistiky nakažených, v nichž se zdravotnická zařízení uvádějí jako primární místo infekce. Viry coby nebuněčné organismy mají na papírech a kartonech kratší životnost, například u nového typu koronaviru, způsobujícího nemoc covid-19 se hovoří o 48 hodinách.

Síla stříbra a zinku
Výzkumníci z Ústavu chemických procesů AV ČR se už před pěti lety pustili ve spolupráci s papírenskou společností SPM – Security Paper Mill za podpory Technologické agentury ČR do vývoje materiálu s antibakteriální funkcí. „Stála za tím poptávka ze zemí třetího světa, které chtěly zamezit šíření nákaz prostřednictvím peněz, jízdenek a podobně. Během tří let jsme vyvinuli antibakteriální papír, jehož součástí jsou speciální nanostrukturní komplexy zinku a stříbra,“ vzpomíná na začátky výzkumu Jiří Sobek z oddělení environmentálního inženýrství v Ústavu chemických procesů AV ČR. Pandemie koronaviru, která vypukla na začátku roku 2020, zájem trhu akcelerovala a přidala další požadavek – papír má být nyní účinný nejen proti bakteriím, ale ničit může i viry, konkrétně SARS-CoV-2.

„Náš společný aplikovaný výzkum umožní papírně vyrábět inovativní výrobky. Je to příklad efektivní spolupráce vědecké a průmyslové sféry,“ zdůrazňuje ředitel Ústavu chemických procesů AV ČR Miroslav Punčochář.
Vedle finančního sektoru by anticovidový papír mohl najít využití ve zdravotnických zařízeních, která se starají o infekční pacienty, ale také ve veřejné správě – v úřadech policie či vojska k archivaci dokumentů. Dlouhodobé testy totiž prokázaly, že zinek a stříbro účinkují i po delším časovém úseku a současně nijak neovlivňují barevnou kvalitu papíru ani tisku.

Poptávka je vysoká
Nabízí se otázka, zda by technologie nebyla vhodnou volbou i pro potravinářský průmysl, kde by mohla suplovat například stávající papírové sáčky na pečivo či jiné obalové materiály. „Možné by to jistě bylo – komplexy, které jsme vyvinuli, jsou zcela zdravotně nezávadné a bezpečné. Jsou nerozpustné, takže by se do potravin nevylučovaly. K použití v potravinářském průmyslu je ovšem potřeba další testování, schválení od příslušných úřadů – a to zatím nebylo naší prioritou,“ říká Jiří Sobek.

Účinnost anticovidového papíru v tuto chvíli ověřují německé laboratoře, čímž technologie získá cenný nezávislý posudek. Už nyní štětská papírna registruje poptávky z Ruska, Německa nebo Číny a počítá s výrobou okolo dvaceti až padesáti tisíc tun speciálního papíru ročně. A několik desítek tun hygienického papíru bez anticovid funkce, zato likvidujícího bakterie na jízdenkách a dalších ceninách je v oběhu už na africkém kontinentu.

Text: Tibor Šuľa podle AVČR
Foto: AVČR