Assemblage de la plateforme et de la charge utile du satellite Taranis en salle blanche au Centre spatial de Toulouse.Z kosmodromu Kourou ve francouzské Guyaně odstartuje 17. listopadu sonda Taranis s přístrojem, na němž se podíleli výzkumníci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV ČR).

Po patnáctiletých přípravách konečně nahlédneme do skryté tváře bouří z oběžné dráhy Země.

Sonda Taranis je mikrodružicí typu Myriade financovaná francouzskou kosmickou agenturou Centre national d'études spatiales, která má být podle současného plánu vynesena raketou Vega na slunečně synchronní oběžnou dráhu okolo Země 17. listopadu ve 2.53 hod. středoevropského času.

Z výšky 700 km bude zkoumat tajemné jevy objevené teprve před dvaceti lety, které se vyskytují mezi vršky bouřkových oblaků a nabitou částí atmosféry zvané ionosféra. Zaměří se především na výboje typu „sprite“ neboli skřítky, které získaly jméno díky své podobnosti s bájnými bytostmi, na fontány modrého světla (blue jets), na dvoubarevné modročervené obří výtrysky (gigantic jets) či na rychle se zvětšující světelné kruhy (elves), které se objevují po úderu silného blesku. Prozkoumá také gama záblesky, které překvapivě vznikají uvnitř bouřkového oblaku a souvisí s urychlováním elektronů na vysoké energie.

Sonda nese na palubě sadu vědeckých přístrojů, které budou měřit rádiové vlny v širokém rozsahu kmitočtů, současně s měřením infračerveného, optického, ultrafialového a rentgenového záření a detekcí energetických elektronů. Vědci doufají, že měření podstatně přispěje k rozšíření poznatků o dosud jen částečně prozkoumaných jevech souvisejících s intenzivními bouřkami.
Na dvou ze sedmi vědeckých aparatur se podíleli také čeští vědci a inženýři. Přístroj IME-HF slouží k širokopásmovému měření elektromagnetických vln o kmitočtech od několika kHz až do 37 MHz. Skládá se ze dvou výklopných elektrických antén s předzesilovači a analyzátorem, který vyvinul Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Antény pocházejí z laboratoře LPC2E Orleans ve Francii. Přístroj bude zkoumat elektromagnetické signály, které jsou buzené elektrickými výboji mezi troposférou a ionosférou, detekovat vnitrooblakové výboje a mapovat globální výskyt přírodních a umělých vysokofrekvenčních vln. Energetické elektrony nad bouřemi pak bude měřit přístroj IDEE, jehož analyzátor byl vyvinut na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

Ústav fyziky atmosféry AV ČR se v minulosti podílel také na výzkumu bleskových výbojů na Jupiteru. Vědci zjistili, že elektromagnetické signály vyzařované tamními bleskovými výboji se podobají pozemským daleko víc, než původně předpokládali.

 

Text: -šu- podle AV ČR
Foto: AV ČR

Prečítajte si aj