Podniky začali šetřit

„Pandemie zastihla českou ekonomiku ve specifické situaci postupně oslabujícího růstu. Jeho tempo se snižovalo i u našich hlavních ekonomických partnerů a zároveň se zvyšovaly mzdy na maximum a zdražovaly vstupy. Do vypuknutí pandemie a přijetí mimořádných opatření ale ekonomika stále celkově mírně rostla. Krize firmám jednoznačně snížila příjmy, zisky i zakázky a zvýšila ekonomickou nejistotu,“ uvádí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Kondice firem
První skutečně krizové čtvrtletí ukazuje viditelný dopad na očekávání v oblasti zakázek. Je zřejmé, že v rámci aktuálního šetření méně podnikatelů očekává zvýšení zakázek, naopak roste podíl podnikatelů očekávající snížení zakázek. To platí pro horizont následujících tří měsíců následujících po aktuálním druhém čtvrtletí, ale i v horizontu následujících šesti měsíců.

„Odraz aktuální situace vidíme ve výraznějším poklesu očekávaných firemních investic. Po vypuknutí pandemie podniky svými investicemi rychle reagovaly na zhoršení aktuální situace. Kvůli krizi se ale firmám snížily zisky a teď už jsou s investicemi opatrné,“ vysvětluje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
I přes zhoršení je podíl odpovědí očekávajících růst zakázek stále mírně vyšší než počet odpovědí respondentů očekávajících pokles zakázek. Musíme si ale uvědomit, že hodnoty očekávání vychází ve srovnání s 2. čtvrtletím, kdy došlo k nejhlubšímu propadu výkonu ekonomiky v historii ČR. Je tak jasné, že i 3. čtvrtletí bude meziročně znamenat pokles zakázek.

Jak plyne z následujících grafů 1 a 2, obdobný trend jako u zakázek má i hodnocení poptávky (tuzemské i zahraniční) jako faktoru rozvoje firmy.
Negativní vnímání poptávky se zvýšilo v případě tuzemské i zahraniční poptávky, v případě pozitivních hodnocení došlo k poklesu vnímání u domácí poptávky, pozitivní reakce na zahraniční poptávku jsou stejné jako v prvním čtvrtletí.

Z těchto dvou grafů o poptávce vyplývá, že pesimistická hodnocení ovšem značně převyšují optimistické názory na domácí i zahraniční poptávku. To potvrzuje výrazný pokles výkonu ekonomiky v druhém čtvrtletí.

Faktory omezující růst firem
Dramatičtější očekávaný vývoj, resp. pokles, je v oblasti investičních výdajů. V horizontu jednoho roku by mělo dojít k většímu poklesu, než jaké byly hodnoty v prvním čtvrtletí; rovněž se zhoršilo očekávání poklesu investic v půlročním horizontu.
Celkové očekávání v ročním horizontu ilustruje následující graf.

Stabilita ekonomiky a cena vstupů pro firmy
V oblasti cenového vývoje dochází k nárůstu, z pohledu respondentů šetření, nadále nad inflační cíl.
Podnikatelé v horizontu jednoho roku čekají nárůst spotřebitelských cen o 2,38 % (v minulém čtvrtletí byl očekávaný nárůst 2,23 %) a horizontu tří let až o 2,64 % (očekávaná hodnota v tomto dlouhém horizontu byla v minulém šetření jen mírně nižší, růst cen tak je stále nad průměrem eurozóny i EU).
O vývoji cen v ekonomice a průmyslu vypovídá i sledování očekávání vývoje cen hlavních výrobních vstupů a výstupů. V ročním horizontu respondenti očekávají nárůst cen vstupů o 2,32 % a v případě výstupů o 1,58 % (v minulém šetření bylo očekávání nárůstu cen u vstupů o 2,21 % a u výstupů o 1,38 %).
Stabilitu ekonomiky ilustruje také vývoj očekávání v oblast mezd a na trhu práce. Nejde jen o náklad pro podnikatele, ale vývoj mezd má například vliv na tendence k nárůstu cen obecně (tj. mzdová inflace se silnou vazbou na celkovou inflaci). Ve 2. čtvrtletí 2020 respondenti očekávají, že příští čtvrtletí i celý letošní rok dojde k poklesu zaměstnanosti o 0,45 %. Jde o změnu oproti převládajícímu trendu, který platil do minulého čtvrtletí, že respondenti vždy očekávali další dodatečný mírný růst zaměstnanosti – zaměstnanost tak dosáhla svého vrcholu a nyní by mělo docházet k poklesu rekordně vysokých hodnot zaměstnanosti. Příští rok se ale již čeká opětovný nárůst zaměstnanosti o 0,44 %. Další vývoj je ale velmi nejistý.
Oproti očekávanému vývoji cen se dosavadní rychlý mzdový vývoj zpomaluje. Z maximálních hodnot vysoko nad 3 % v příštím čtvrtletí a rovněž vysoko nad 4 % pro celý rok 2020, kterých mzdová oblast dosahovala v posledních čtvrtletích, se nyní očekávání snižuje (odhady v rámci šetření nezohledňují faktory jako je přesčasová práce, mzdové benefity, 13. plat či vliv minimální mzdy nebo růst platů veřejné sféry). „Mzdový růst již dosáhl svého stropu v 1. čtvrtletí a jeho tempo oslabuje. Tento trend očekáváme i v následujících čtvrtletích,“ říká Vladimír Štípek, ekonom-analytik Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Aktuální očekávání ze 2. čtvrtletí 2020 předpokládá růst mezd pro následující kvartál o 2,54 % a v celém letošním roce o 3,35 %. Pro rok 2021 se předpokládá růst mezd o 2,95 %.
Vrchol očekávání v růstu mezd byl skutečně v 1. čtvrtletí 2020, nyní ve druhém čtvrtletí tento růst po dosažení stropu zpomaluje.

Vnější faktory ovlivňující firmy
Změna situace v ekonomice související s pandemií (nižší ekonomická aktivita, omezování a přerušování výroby, nižší poptávka obecně atd.) vedla ke snížení tlaku v oblasti nákladů, např. cena energií je nyní méně zásadní bariérou růstu firem, méně limitující je také nedostatek kvalifikované pracovní síly. Naopak pokles ekonomiky zatím příliš neovlivnil cenu materiálů a surovin.
Ekonomický pokles ve druhém kvartálu přinesl rovněž zhoršení ve finanční oblasti (zhoršení v hodnocení dostupnosti financí a druhotné platební neschopnosti).
Předpoklad dostupnosti úvěrů v následujících 12 měsících je ve druhém kvartále mírně horší, než jak respondenti předpokládali v prvním čtvrtletí (8,4 % respondentů čeká zhoršení, první kvartál to bylo jen 1 % respondentů).

Firmy jsou negativně ovlivňovány tím, že ČR zatím nemá společnou měnu Euro. Firmy mají náklady se zajištěním proti kurzovým výkyvům, a dokonce dobrovolně používají euro, protože v silně „eurizovaných“ zemích našich hlavních ekonomických partnerů mají české firmy významný podíl dodavatelů i odběratelů.
Podíl finančního zajištění exportu se téměř celý rok 2019 držel na úrovni 50 % (to znamená, že zhruba 50 % část vývozu byla zajištěna) a v roce 2020 se dostal nad tuto úroveň: z 52,3 % podílu v prvním kvartále vzrostl podíl zajištění na 58,2 % ve 2. čtvrtletí letošního roku. Další, přirozenou, formou zajištění proti kurzovým výkyvům je používání eura podniky v ČR i v rámci tuzemských plateb.
Podnikatelé v rámci ČR používají euro dlouhodobě v intervalu zhruba 15 až 20 % transakcí, jak vyplývá z následujícího posledního grafu.

TEXT Vladimír Štípek, Anna Novotná, Bohuslav Čížek
(Podle společného šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR a České národní banky – upraveno)