Strojárstvo Extra

obr

Integrovaná péče o majetek, tedy asset management, jinak též řízení (fyzických) aktiv, se zaměřuje na optimální řízení životního cyklu majetku tak, aby byly naplněny strategické cíle majitele – ať již jednotlivce, firmy nebo organizace.

 

Konvenční měření tvrdosti se po mnoho let používalo k charakterizaci mnoha typů materiálů, včetně kovů, keramiky a určitých plastů [1 – 3]. Nejčastěji používanými metodami jsou tvrdost podle Brinella a Rockwella, používající sféro-konické indentory a měření tvrdosti podle Vickerse a Knoopa s použitím pyramidálních indentorů. Zatímco se Rockwellova a Brinellova metoda často používají při vysokých zátěžích (stovky až tisíce Newtonů), metody podle Vickerse a Knoopa častěji využívají malé zátěže, tj. desítky a jednotky Newtonů.

 

Vysokorýchlostný prúd vody je v súčasnosti používaný na delenie rôznych typov materiálov a ako technológia má viac modifikácií. Základom je kontinuálny prúd kvapaliny, na ktorý nadväzujú modifikácie abrazívneho a pulzujúceho vodného prúdu. Pri pulzujúcom vodnom prúde je účinnosť prúdu zvyšovaná generáciou pulzov. Prúd vody z dýzy vystupuje najprv ako kontinuálny a až neskôr sa začína formovať do jednotlivých zhlukov kvapaliny. Materiál následne rozrušujú jednotlivé kvapky vody s vysokou kinetickou energiou.

obr1

Světový vývoj v oboru ochrany kovů proti korozi je v řadě případů orientován na zabezpečování při realizaci ochrany kovů proti korozi a také na splnění ekologických požadavků.

 

 

Publikovány jsou práce o vývoji nových nebo upravených slitin vhodných pro různá zařízení a oblasti aplikace.

 

Povlakování běžné výztuže z uhlíkové oceli epoxidovým nebo žárově zinkovým povlakem může v konečném důsledku vést k prodloužení životnosti železobetonových staveb o několik let. Důvodem je oddálení koroze jádra uhlíkové oceli nepřijatelnou korozní rychlostí, které nastává pozvolným poklesem pH pórového roztoku betonu oxidem uhličitým (tzv. karbonatace betonu) a/nebo kontaminací staveb chloridy (mořská voda, posypové soli) [1]

 

Příspěvek se zabývá příčinami lomů železničních kolejnic, ke kterým opakovaně docházelo ve stejné vzdálenosti od svarového spoje kolejnic. Ze získaných výsledků provedených analýz u porušené kolejnice, zejména z fraktografické analýzy lomové plochy kolejnice, hodnocení její makrostruktury a mikrostruktury, EDS analýzy a měření tvrdosti vyplynulo, že příčné trhliny vycházely z paty kolejnice a únavovým mechanismem šíření vedly až jejímu úplnému lomu.