Konference o 90 účastnících, převážně z municipalit a městských služeb, se konala pod záštitou místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj a primátorky statutárního města Brna.

Elektromobilita pro města – stále aktuální téma

Důležitým tématem konference byla elektromobilita jako klimaticky šetrný způsob dopravy. Platí to obzvláště ve městech s nízkými rychlostmi a dlouhým stáním vozidel, kde se mezi významné zdravotní přínosy elektrického pohonu řadí i jeho velmi nízká hlučnost (při vyšších rychlostech je zvuk motoru převážen jinými zdroji hluku).
Důležitou, a zatím stále ne zcela doceněnou, oblastí městské mobility, kde elektrický pohon může významně pomoci, je městská nákladní doprava. Její možnosti prezentoval, spolu se svojí aktuální a očekávanou nabídkou řešení, jeden z partnerů konference, světová automobilka Mercedes-Benz.

Nezbytnou podmínkou rozvoje bateriových elektrických vozidel je odpovídající nabíjecí infrastruktura, o jejíchž příležitostech i překážkách hovořil zástupce divize ČEZ E-mobilita, hlavního partnera konference. Je zřejmé, že česká veřejná nabíjecí infrastruktura je v evropském měřítku jedna z nejrozvinutějších. Jejím problémem je však nízké využití, dané stále relativně malým podílem elektromobilů na celkovém počtu automobilů v ČR. Přispívají k němu vysoké ceny elektromobilů i poměrně rozpačitá dotační politika v této oblasti, na rozdíl od podpory elektrifikované veřejné dopravy.

Předpokládá se, že většinu poptávky u elektromobilů budou ve střednědobém horizontu tvořit provozovatelé vozových parků, spíše než individuální motoristé. Tomu bude přizpůsobována i nabídka infrastruktury.

Městskou mobilitu mohou významně zefektivnit moderní digitální technologie, umožňující nabídnout dopravu podle aktuální poptávky. O možnostech a nabízených řešeních v této oblasti hovořil zástupce dalšího z partnerů konference, společnosti CITYA mobility, která takovéto služby městům a jejich obyvatelům nabízí.

Do městské mobility v neposlední řadě patří doprava v klidu, o níž zde hovořil hlavní konzultant pořádající firmy a odborný garant konference Ing. Jakub Slavík, MBA. Na dvou příkladech neúspěšného řešení parkování ve městech demonstroval, jak samy moderní technologie nestačí, pokud chybí systematický přístup města od samého počátku. Výsledkem pak může být třeba prázdný parkovací dům postavený s nemalým přispěním evropských dotací nebo parkovacích zóny, které pro jejich nebezpečnost krajský úřad zneplatnil.

Ukázal také na příkladech z Německa a z ČR rozdílný přístup měst k autonomní mobilitě jakožto dalšímu výraznému trendu. Zatímco v prvním případě jde o odpověď na konkrétní problém městské mobility v podobě „3. druhu dopravy“ vedle dopravy individuální a hromadné, ve druhém případě aktivita města začala a skončila studií s nejasným zadáním a stejně nejasným výsledkem.

Moderní technologie a lidský organismus

Významnou oblastí, kde se navzájem bezprostředně ovlivňují moderní technologie a lidský organismus, je osvětlovací technika – ať už v interiéru nebo venku v podobě veřejného osvětlení. Světlo totiž určuje základní lidské biorytmy. Tuto problematiku podrobně rozvedl spolu s prezentací řešení, které dnešní moderní technologie nabízejí, partner konference Spectrasol.

Další aktuální otázky městské energetiky a informatiky

 J. Slavík na konferenci rovněž nastínil některé aktuální poznatky z oblasti energetiky a služeb.
V souvislosti s komunitní energetikou, jejíž legislativní ukotvení je v přípravě, upozornil na skutečnost, že fyzické toky elektrické energie se i v případě energetického společenství realizují prostřednictvím veřejné distribuční sítě. Její kapacita pak představuje pro energetická společenství omezující prvek. S ohledem na ni se pak nedílnou součástí komunitní energetiky stává systém inteligentního řízení, který navzájem sladí výrobu, spotřebu a kapacitu distribuční sítě, tak aby nedošlo k jejímu přetížení.

Dále poukázal na problém městských aukcí elektřiny, které v některých případech odvedly zúčastněné občany od zavedených dodavatelů elektrické energie k levným dodavatelům, kteří později vyhlásili hospodářský úpadek. Je přitom zřejmé, že velmi nízké ceny může nabízet dodavatel s malým kapitálovým zázemím bez potřebných rezerv pro kompenzování tržních rizik.

Na domácím a zahraničním příkladu rovněž ukázal, jak se vytváření a zavádění moderních informačních systémů neobejde bez přímé součinnosti jejich uživatelů a provozovatelů. Bez toho může dojít v lepším případě k neefektivnímu využívání „chytrých“ technologií, v horším případě ke kolapsu systému s fatálními důsledky.

Zelená infrastruktura měst

Člověk je součástí přírody, a zelená infrastruktura měst by proto neměla být ve smart city „popelkou“. Veřejná zeleň totiž představuje významný městotvorný prvek a ten nejpřirozenější způsob, jak ochlazovat městské prostředí v horkých dnech.

Rozvoji městské zeleně je žádoucí věnovat odpovídající péči, přičemž je nutno zohlednit nejen její estetickou stránku, ale také její funkčnost a ekonomiku. Ne vše co je hezké, je zároveň funkční a ekonomické. Na příkladech z praxe to ukázala Ing. Kateřina Slavíková, odborná konzultantka v oboru veřejné zeleně a plánování krajiny.

Podpora „smart“ řešení z úrovně vlády
Zástupce Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR) ve své prezentaci představil vládní podporu rozvoje konceptu smart city, a to především v metodické a vzdělávací rovině.

Velký důraz klade MMR na digitalizaci, což nabývá konkrétní podoby například jako podpora demonstračních projektů využití 5G sítí ve městech.

Po finanční stránce jsou konkrétní investiční projekty sloužící implementaci konceptu smart city i nadále financovány z různých dotačních programů. Významnou roli zde hraje Integrovaný regionální operační program (IROP) v gesci MMR ČR. Podporována je rovněž mezinárodní spolupráce měst v rámci programu URBACT.

V rámci vzdělávacích aktivit MMR byla na konferenci kromě jiného představena publikace Aby chytré město nebylo hloupé, právě připravovaná k vydání v rámci samostatné edice MMR ČR. Tato publikace nabídne čtivě podané poučení ze špatných i dobrých příkladů implementace konceptu smart city, moderních technologií a inovativních postupů. Text publikace vytvořil autorský tým organizátora této konference.

Zapojení soukromého sektoru – PPP

Jedním ze způsobů, jak realizovat nákladné infrastrukturní projekty, je využití veřejně-soukromých partnerství (PPP). J.Slavík na zahraničních příkladech podmínky úspěchu PPP a možná úskalí vedoucí k neúspěchu.

Je především třeba mít na zřeteli, že PPP není pouhý alternativní způsob financování (ačkoli je takto veřejným sektorem nezřídka chápán), nýbrž veřejnou službou, jejíž součástí je i investice. Uplatní se tam, kde lze využít schopností soukromého sektoru pro zapojení inovativních postupů a optimalizaci investičních a provozních výdajů a kde lze na soukromého partnera přenést rizika překročení nákladů a doby dodání.
Praktické uplatnění konceptu smart city ukázali ve svých prezentacích zástupci Statutárního města Brna a pražské městské organizace Operátor ICT, která má mj. ve své gesci projekty Smart Prague. Nosným tématem zde bylo využívání moderních digitálních technologií.

V Praze se to týká například monitoringu městských budov i veřejných prostranství a jejich mikroklimatu, dopravních proudů, mobilních dopravních značek nebo nádob na tříděný odpad, ale také zavádění inovativní aplikace proplánování tras v pražské aglomeraci. Projekty Smart Prague vznikají z iniciativy magistrátu, občanů i podnikatelské sféry.

Podobně i chytré Brno staví zavádění „smart“ řešení na spolupráci s akademickou sférou, podnikateli, občanskou veřejností i městskou administrativou. Zvláštní podpora je přitom dávána rozvoji mladých talentů a inovačního podnikání a digitalizaci služeb. „Výkladní skříní“ chytrého Brna je pak například chytrá čtvrť Špitálka nebo veletrh Urbis
Současné moderní technologie nabízejí řadu příležitostí pro uplatnění v rámci chytrých měst a obcí. Je však přitom třeba mít na paměti některé praxí prověřené zásady:

Je přirozené, že bez nadšení nelze dělat nové věci. Nicméně není moudré zůstat jen u nadšení – nezbytný je systematický přístup od samého začátku. To se týká bez rozdílu všech oblastí smart city a dokládají to poučení z úspěchů i neúspěchů.

Při implementaci moderních technologií je nutno vzít v potaz trh, na němž se uplatňují, a sledovat, nakolik zaváděná řešení reagují na jeho potřeby a výzvy. Bez jasného tržního zacílení může docházet k plýtvání veřejnými financemi, prostředky z evropských dotací nevyjímaje.

Nezbytné pro úspěšnou implementaci „smart“ řešení je rovněž do ní od samého začátku zapojovat jejich budoucí provozovatele. Tím lze v samém zárodku předejít budoucím selháním.

Podobně jako v případě technologií je i při rozvoji městské zeleně žádoucí zohlednit její funkčnost a ekonomiku
Obecně lze konstatovat, že úspěšné městské „smart“ projekty se nejlépe rozvíjejí v součinnosti příslušně zaměřených odborníků s městskou administrativou, občany a soukromým sektorem, kterého se týkají.

Zapojovat veřejný sektor do financování a provozování městské infrastruktury v rámci veřejně-soukromých partnerství má smysl tam, kde může uplatnit své schopnosti ohledně zapojení inovativních postupů a optimalizaci investičních a provozních výdajů. PPP tedy není pouhým alternativním způsobem financování.

Text: Tibor Šuľa podle Smartcityvpraxi.cz

Foto: Smartcityvpraxi.cz