robotSouhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se ve srovnání se zářím mírně snížil o 0,3 bodu na hodnotu 89,8, při stejném vývoji obou svých složek.

Indikátor důvěry podnikatelů se snížil o 0,2 bodu na hodnotu 93,4 a indikátor důvěry spotřebitelů poklesl o 0,8 bodu na hodnotu 71,9, nejnižší od počátku zjišťování.
Důvěra v ekonomiku se v říjnu snížila mezi podnikateli v průmyslu a ve stavebnictví. Po čtyřměsíčním poklesu se zvýšila se v obchodě a mírně také ve vybraných odvětvích služeb, Infomoval Český statistický úřad (ČSÚ).

„Velká nejistota ohledně budoucího vývoje, nedostatek materiálu, zhoršující se poptávka a vysoké ceny. To jsou v posledních měsících čtyři základní faktory zásadně ovlivňující vývoj důvěry podnikatelů v průmyslu. Když k tomu přičteme pokles důvěry ve stavebnictví a jenom mírný růst ve vybraných odvětvích služeb, výsledkem je již pátý meziměsíční pokles důvěry v podnikatelské sféře. Ten bohužel nedokázal zvrátit ani nárůst důvěry v obchodě na nejvyšší hodnotu za poslední čtyři měsíce,“ uvedl Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Pokles důvěry mezi spotřebiteli pokračoval i v říjnu. Respondenti se stále výrazně obávají zhoršení celkové ekonomické situace i jejich vlastní finanční situace. Zvýšil se rovněž počet respondentů hodnotících svou finanční situaci hůře ve srovnání s obdobím předcházejících dvanácti měsíců. Počet respondentů, kteří neshledávají současnou dobu vhodnou k pořizování velkých nákupů, se ve srovnání se zářím mírně snížil. Snížil se i počet respondentů obávajících se dalšího růstu cen. Naopak obavy z růstu nezaměstnanosti se zvýšily.

„Ani v říjnu se pokles důvěry spotřebitelů v ekonomiku nezastavil a letos již potřetí pokořil své historické minimum. Nejvyšší v historii jsou obavy domácností ze zhoršení jejich vlastní finanční situace. Velké obavy také panují z vývoje celkové hospodářské situace a ze zvyšování nezaměstnanosti. Naopak pozitivně lze vnímat klesající obavy z dalšího růstu cen,“ sdělila Silvie Vyplašilová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

Ekonomika ČSÚ

Text: Tibor Šuľa podle ČSÚ
Foto: archív