Výsledky ovlivnila pandemie covidu, nedostatek polovodičů, problémy v logistice nebo nedostatek surovin a jejich zdražování. Oznámilo to Sdružení automobilového průmyslu na tiskové konferenci.
inální výrobci vozidel zvýšili tržby o 4,2 procenta na 632,4 miliardy korun a dodavatelé dílů o 7,8 procenta na 447,1 miliardy Kč. Nejvýznamnějším odbytištěm automobilek byly stále země EU s podílem přes 80 procent. Největším trhem bylo Německo s 29,6 procenta.

Výroba osobních aut v Česku loni klesla meziročně o 4,1 procenta na 1,105 milionu vozů. Proti předcovidovému roku 2019 to bylo o téměř 23 procent méně.
Automobilový průmysl se už třetím rokem potýká s kombinací mnoha negativních faktorů. I když si rok 2021 patrně zapamatujeme jako rok čipové krize, s problémy se nepotýkali jen odběratelé polovodičů. Dodavatelské řetězce a logistika stále ještě zdaleka nefungují tak, jak jsme byli dříve zvyklí. Výrazně se prodloužily dodací lhůty dílů a surovin a v důsledku toho došlo k výraznému nárůstu cen vstupů," uvedl prezident sdružení Martin Jahn.

Podle Jahna přetrvává vysoká poptávka po nových automobilech, ale situace ve výrobě zůstává složitá. Ovlivňuje jí přetrvávající nedostatek čipů, lockdown v Číně nebo přerušení dodávek kvůli válce na Ukrajině. "Teprve květen, kdy výroba aut dosáhla předkrizové hranice 120.000 aut, přinesl do výroby v Česku alespoň trochu optimismu, nicméně letošní rok bude nejkritičtější z posledních tří. V příštím roce by se náš autoprůmysl měl vrátit do starých dobrých zajetých kolejí," dodal Jahn.

Na výrobce podle viceprezidenta sdružení Miroslava Dvořáka doléhají rostoucí ceny energií. Náklady na energie v některých firmách vzrostly pěti až sedminásobně, což je limituje v investicích a zvyšování mezd. Navíc ztrácejí konkurenceschopnost vůči zemím, které energie zastropovaly. "Celé situaci nepomáhají ani odbory, které mají v této složité době nereálné požadavky. Zbytečně tak tříštíme síly zdlouhavým vyjednáváním," dodal Dvořák.

Firmám sdružení se podařilo udržet klíčové zaměstnance, jejich celkový počet se zvýšil o 0,8 procenta na 139.228 osob. Průměrná mzda se zvýšila o 2,2 procenta na 46.292 korun, což bylo o 22 procent nad celorepublikovým průměrem.

V budoucnu firmy v autoprůmyslu nejvíce ovlivní nově chystaná přísnější emisní norma Euro 7, která by v letech 2025 až 2027 znamenala konec výroby několika modelů v tuzemsku, zejména menších aut typu Fabie. Pak je zasáhne také zvažovaný zákaz výroby vozidel se spalovacími motory od roku 2035.

Členské firmy sdružení zaměstnávají 13 procent všech pracovníků zpracovatelského průmyslu a vytváří 28 procent tržebtohoto odvětví.

Text: Tibor Šuľa podle SAP
Foto: archív