EnergetikaFérovější podoba návrhu o energetické účinnosti Fit for 55 a flexibilnější navyšování podílu obnovitelných zdrojů energie v průmyslu, dopravě a v sektoru vytápění.

V pondělí 27. června zasedala v Lucemburku Rada Evropské unie pro energetiku, který přijala nařízení o skladování plynu, které zavádí povinnost naplnit plynové zásobníky před letošní zimou na 80 % a od roku 2023 na 90 %. ČR zastupoval ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

„ČR šla příkladem a jako jedna z prvních zemí prosazovala povinné plnění plynových zásobníků v celé EU. Země EU budou mít povinnost naplnit zásobníky před letošní zimou na 80 % a na 90 % od roku 2023. Je to jasný příklad, že i země jako Česká republika mohou v Evropské unii prosadit konkrétní návrhy,“ říká ministr Síkela a dodává: „S kolegy jsme se shodli na důležitosti koordinovaného postupu a solidarity mezi členskými státy EU, aby byly vždy zajištěny dodávky plynu pro chráněné zákazníky. Vývoj ohledně dodávek plynu pravidelně monitorujeme, kolegy jsem informoval, že dodávky do ČR jsou v tuto chvíli dostatečné jak na pokrytí poptávky zákazníků, tak na vtláčení do zásobníků.“

„Dnes jsme vyjednali také férovější podobu návrhu o energetické účinnosti Fit for 55. Nové rozdělení nákladů zajistí levnější přechod na energeticky účinnější technologie. Oproti původnímu návrhu ušetříme přes 300 miliard korun, které budeme moci využít jinak,“ dodává ministr.

Ve směrnici o podpoře energie z obnovitelných zdrojů ministři jednali zejména o nastavení dílčích cílů v oblasti průmyslu a dopravy. Klíčové bylo zvolit nákladově efektivní řešení a najít rovnováhu mezi flexibilitou na straně jedné a výší ambicí na straně druhé. „Česká republika dlouhodobě prosazuje co největší flexibilitu zejména v sektorových cílech, které směrnice zavádí. Každá země by měla mít možnost sama určit, jakým způsobem přispěje k dosažení společných cílů,“ říká ministr Síkela.

Následně francouzské předsednictví představilo zprávy o pokroku u dvou legislativních návrhů: u nařízení o snižování emisí metanu v odvětví energetiky a u revize směrnice o energetické náročnosti budov. U obou návrhů bude ve vyjednávání pokračovat Česká republika jako předsednická země.

Závěrem ministr Síkela představil program a priority českého předsednictví v Evropské unii v oblasti energetiky. „Zaměříme se na posílení energetické bezpečnosti, tedy na postupné odstranění naší závislosti na dovozu fosilních paliv z Ruska a zajištění alternativních dodávek. Navážeme na práci francouzského předsednictví a budeme pokračovat ve vyjednávání legislativních návrhů v oblasti obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a energetické náročnosti budov, které nám umožní výrazně posílit energetickou nezávislost,“ říká ministr a dodává: „Dále vnímáme význam postupné dekarbonizace průmyslu EU a přechodu od zemního plynu k obnovitelnému a nízkouhlíkovému vodíku, čímž se budeme zabývat v rámci vyjednávání dekarbonizačního plynárenského balíčku.“

Ještě před začátkem jednání Rady ministrů pro energetiku ministr Síkela s ministry Německa, Slovenska, Polska, Maďarska a Rakouska podepsali memorandum o porozumění v oblasti elektroenergetiky, které zlepší spolupráci při předcházení hrozbám v této oblasti. Cílem je posílit energetickou bezpečnost.


Text:Tibor Šuľa MPO
Foto: archív