Přesto že většina stratégů by hledala příčiny pádu Kodaku a Nokie v nástupu nových technologií, podrobná studie managementu jedné z významných světových univerzit Insead, vedená profesorem Quy Huy, dochází k jinému názoru. Jedním z klíčových důvodů byla konzervativnost manažerů, a to jak při náboru lidí, tak při vytváření týmů. Zjednodušeně řečeno, od základu nové věci musí tvořit a vymýšlet nový tým, ne ten v zajetí minulosti.

Důvodem pokrokovosti tehdejšího „bláznovství“ Steva Jobse bylo, že intuitivně vytvářel týmy, jejichž znalosti přesahovaly obory. Dnes jakékoli firmě není konkurentem jiná firma ze stejného oboru – příkladem za všechny poslouží banky versus fintechové společnosti.

Manažerovi rovněž nekonkuruje stejně pojmenovaná pozice u konkurence, ale v podstatě kdokoli, jehož algoritmus myšlení může být za dané situace a v daném místě užitečný. Covid tento trend urychlil, protože přinesl nutnost změn, které by za jiných okolností trvaly léta. A stále více firem začíná Jobsův Apple v tomto přístupu kopírovat.

Myšlenka, že nám dnes může konkurovat kdokoli a kdekoli, znamená přelomovou změnu v uvažování o náboru a rozvoji lidí.

Přechod mezi obory

Je minulostí, že manažerské změny mezi různými obory lze vidět pouze na úrovních B-3, B-2 a u expertních rolí (B – vrcholové vedení, předseda představenstva a členové; B-1 úroveň ředitelů a manažerů reportující vrcholovému vedení; B-2 – B-3 – druhá a třetí úroveň reportující vrcholovému vedení; CXO – Chief X Officer – nejvyšší management společnosti, například CExecutiveO, CFinancialO, COperationsO – pozn. aut.).

Motivací pro akcionáře a majitele společností pro nábor CXOs z jiného oboru jsou především inovace a flexibilita a přenos úspěšných postupů do míst, kde dosud nebyly.

TEXT Lucie Teisler, E15, kráceno