Tým brněnských studentů z Masarykovy univerzity (MU) a Vysokého učení technického (VUT), známý pod názvem Generace Mendel, získal zlatou medaili a nominaci na Best Environment Project na celosvětové soutěži International Genetically Engineered Machine (iGEM).
S návrhem řešení na čištění vody od sinic s využitím nástrojů syntetické biologie uspěl v mezinárodní konkurenci téměř 250 týmů a bezmála pěti tisíc soutěžících z 36 zemí světa. Projekty hodnotilo 304 porotců z celého světa.
Pro úspěch v soutěži iGEM však musel tým přijít nejen se samotným řešením problému, ale zvládnout i řadu dalších úkolů, jako například připravit vědecký poster, webovou stránku nazvanou “wiki”, krátké dvou minutové video představující projekt nebo dlouhé, 20 minutové video, které kvůli pandemii muselo nahradit prezentaci před porotou v Bostonu. Vedle toho se studenti museli zamyslet nad budoucí implementací celého výzkumu. Pro získání kvalitních vstupních dat komunikovali nejen s mnoha odborníky, ale také s veřejností a spolupracovat s ostatními týmy z celého světa.
Pro dosažení zlaté medaile se tým musel vypořádat i s otázkami, které na první pohled se syntetickou biologií nemusí souviset. Generace Mendel se zaměřila na chod a tvorbu studentského spolku a s tím související i finanční zabezpečení a účetnictví. Skupinka se také intenzivně zabývala vzděláváním široké veřejnosti, ať už vytvářením vědeckých materiálů do seniorských center a dětských domovů nebo tvorbou tematické infografiky. A v neposlední řadě vytvořila i počítačový model přístroje, aby vědci získali určitý typ dat bez drahých a časově nákladných experimentů.
„Chtěli jsme pracovat na něčem, co by bylo zajímavé pro lidi z okolí Brna, ale zároveň celosvětově relevantní. Napadlo nás, že na brněnské přehradě bývají problémy se sinicemi. Abychom mohli sinice z vody účinně odstranit, tak musíme jednak odstranit buňky sinic, ale také toxiny, které produkují. Proto jsme se pustili do vývoje systému, jehož základem jsou buňky Bacillus subtillis, což jsou půdní bakterie,“ uvedla Barbora Hrnčířová z Přírodovědecké fakulty MU.
Aby mohly tyto bakterie sloužit danému účelu, musí se upravit metodami syntetické biologie. Ta využívá skládání různých genetických součástí do funkčních celků, které mají nové nebo lepší vlastnosti než ty přirozeně se vyskytující v přírodě. „My jsme naše buňky upravovali tak, aby měli na svém povrchu proteinové lešení, na kterém budou zachycené enzymy jednak ničící buňky sinic a jednak také likvidující jejich toxiny,“ upřesnila studentka. Z brněnské techniky se do týmu zapojili studenti z Fakulty informačních technologií a Fakulty podnikatelské.
Text: Tibor Šuľa podle VUT
