Česká republika má potenciál k rozvoji využívání takzvané geotermální energie, která je založena na využívání tepelné energie zemského jádra. Na webové konferenci se na tom shodli zástupci vědců a podnikatelů, kteří na rozvoji tohoto oboru spolupracují.
Důležité je podle nich mimo jiné dokončit identifikaci nejvhodnějších lokalit a vytvořit vhodné finanční programy.
Uvedli, že na rozdíl od všech okolních zemí Česko dosud hlubinnou geotermální energii pro výrobu tepla ani elektřiny nevyužívá, respektive energii Země využívá pouze v její mělké podobě pomocí tepelných čerpadel. I tak je ale doposud jediným takovým zdrojem zapojeným do systému centrálního zásobování teplem teplárna Děčín, tvrdí. Potenciál geotermální energetiky se v Česku podle odborníků přitom pohybuje na úrovni evropského průměru.
"Chybí nám dostatečně podrobné a aktuální informace o vhodných lokalitách. Na rozdíl od zahraničí nám tu chybí pilotní projekty ověřující různé technologie jímání zemského tepla v praxi a finanční programy, které by výzkumu a přípravě prvních projektů vytvořily alespoň základní podmínky," řekl ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera.
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) dnes uvedla, že podle jejího středního scénáře lze v ČR do roku 2030 realisticky očekávat vznik nejméně prvních pěti tepláren a deseti výtopen využívajících geotermální energie (GTE). Na financování rozvoje geotermální energie v ČR by podle zástupců sektoru obnovitelných zdrojů mohly být využity evropské peníze z připravovaných fondů, mezi které patří Modernizační fond, Národní program obnovy, Fondu spravedlivé transformace nebo operační programy.
"Stát by měl podmínky fondů nastavit tak, aby stamiliardy korun byly rozděleny spravedlivě. Majitelé velkých elektráren a tepláren by byli radši, kdyby ty peníze připadly jim. My se ale domníváme, že stát by měl k Modernizačnímu fondu přistupovat nediskriminačně, aby dotace nebyly pouze pro vyvolené," řekl dnes Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, která spolu s Českou geotermální asociací sektor zaštiťuje.
"Náklady na počáteční investice do vrtů jsou obrovské, investor je sám nezvládne. Ve světě se nejlépe osvědčují granty s tím, že jejich část provozovatel v budoucnu vrátí z příjmů za prodej energie, pakliže se vrt ukáže dostatečně vydatný," uvedl dnes Antonín Tym, manažer výzkumného centra RINGEN v Litoměřicích, kde jsou v přípravě geotermálního zdroje v Česku nejdál. Právě v Litoměřicích je umístěn dosud nejhlubší geotermální vrt v Česku hluboký 2,1 kilometru.
Na aktualizaci a zpřesnění podrobných map, které zpřesní potenciál a vhodné lokality pro rozvoj geotermální energie v ČR, začal pak loni pracovat vědecký tým v rámci projektu podpořeného Technologickou agenturou ČR. Podílí se na něm výzkumníci z ČGS, Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Komory OZE ve spolupráci právě s výzkumnou infrastrukturou RINGEN. Dokončení map je plánováno na červen 2022. "Potřebujeme vyzkoumat a zvolit pro ČR ty nejvhodnější kombinace technologií jímání energie v závislosti na geologických podmínkách," dodal Tym.
Text: Tibor Šuľa podle čtk
