obrmRopa typu Brent se dnes při začátku obchodování historicky propadla, o více než 14 dolarů na barel, a to v řádu sekund. Propad o 31 procent je nejvýraznější od Války v Iráku roku 1991. Stalo se tak v důsledku jiné války, naštěstí jen cenové, kterou o víkendu Saúdská Arábie vyhlásila Rusku a vlastně všem dalším ropným těžařům. Moskva totiž minulý týden odmítla přistoupit na další snížení těžby ropy, po němž právě Rijád nejhlasitěji volal. Padá nejen cena ropy, ale také třeba měny zemí, které mají z ropy značné příjmy. Norská koruna dnes vůči dolaru znehodnotila na nejslabší úroveň od roku 1985.


V důsledku ropné cenové války se dnes dramaticky propadají asijské a pacifické burzy. Japonské akcie poklesly o více než pět procent, australské dokonce o více než sedm. Citelně ztrácejí také termínové kontrakty na obchodování na burzách evropských a amerických. Tam se teprve obchodovat začalo. Obchodníci očekávají katastrofální den, opravdové „černé pondělí“. Ropná cenová válka totiž ještě umocňuje již tak extrémní tíseň, kterou trhy pociťují kvůli celosvětovému šíření koronavirové nákazy.

* * * * *
Německé či britské akcie zažívají „černé pondělí“, česká koruna citelně oslabuje. Trhy nevědí, co bude s koronavirem, Blízkým východem, ani kdo bude americkým prezidentem
Česká koruna dnes citelně oslabuje. Vůči euru znehodnotila až nad úroveň kursu 25,67, tedy na svoji nejslabší úroveň od loňského října. České měně nepomáhá nyní ani to, že Česká národní banka letos zvýšila úrokové sazby – jako jediná ze všech centrálních bank světa. Zvýšení sazeb sice vytváří tlak na posílení měny, ten je však za nynějších podmínek na světových trzích zcela utlumen, a dokonce více než kompenzován tlaky, jež způsobují oslabení české měny.
Kromě koronaviru se tedy na trzích šíří další zásadní nejistoty: co teď bude se světovou energetikou, co teď bude s Blízkým východem a kdo vlastně bude od příštího roku americkým prezidentem?
Takto enormní nejistoty pochopitelně vedou investory k tomu, že se zbavují rizikovějších aktiv včetně české koruny. Kalkulují navíc s tím, že Česká národní banka bude muset rychle své sazby zase snížit, což atraktivitu české měny dále sníží.
Nejen koruna je obětí dnešních masivních výprodejů. Do takzvaného medvědího trhu, definovaného jako dvacetiprocentní pokles v porovnání s aktuálním maximem, dnes vstupuje německý či britský akciový trh. Při otevření ztratily přes sedm, resp. osm procent a navázaly tak na dnešní dramatické propady asijských trhů. Obří propad se čeká také po otevření amerických burz.
Na řadě jsou centrální banky a vlády, v prvé řadě americký Fed a americká vláda. Musí přijít s koordinovanou a masivní záchrannou akcí jak v oblasti fiskální, tak monetární. Mezinárodní spolupráce, jež přirozeně vytváří podmínky pro takový koordinovaný zásah, je však v posledních letech soustavně narušována, například obchodními válkami a zaváděním cel. Existuje tedy slabší potenciál pro účinnou mezinárodní akci, což investorům jen přidává na již tak enormní nejistotě.
* * * * *

Ropné velmoci ve válce
Ekonomické důsledky globálního šíření koronavirové nákazy tedy nabírají dosud netušený spád. Většinou jde – a ještě bohužel půjde – o důsledky neblahé, které pocítí i Česko. Existují však výjimky. Ve stínu uvržení milionů obyvatel severní Itálie do karantény včera poněkud zaniklo právě to, že světové ropné velmoci právě vstoupily do války. Do cenové války, jejímž výsledkem mohou být nelevnější pohonné hmoty v ČR od roku 2009. Ty by byly tuzemské ekonomice, jež je čistým dovozcem ropy, vzpruhou zvláště vítanou právě nyní, v době jejího hrozícího dalšího závažného zpomalení v důsledku koronaviru.
Saúdská Arábie v sobotu srazila své ceny zahraničním ropným odběratelům nejvýrazněji za posledních nějakých dvacet let. Historicky nevídanou slevou se snaží vemluvit evropským, americkým či asijským zákazníkům, aby odebírali ještě více saúdské ropy, a to zejména na úkor ropy ruské. Zároveň se Rijád podle kuloárních zpráv chystá dramaticky navýšit ropnou těžbu, zřejmě až na rekordní úroveň dvanácti milionů barelů denně. V současnosti Saúdská Arábie těží 9,7 milionu barelů denně, už v dubnu těžbu „zarovná“ na deset milionů barelů. A potom půjde ještě výš.
Ropné království už v minulosti několik cenových válek vedlo. Tato – namířená zejména proti Rusku – je však historicky bezpříkladná v tom, že přichází v době, kdy ropný trh čelí kvůli koronaviru zřejmě nejhlubšímu propadu poptávky v dějinách. Společnost IHS Markit minulý týden zveřejnila prognózu, podle níž v letošním prvním čtvrtletí klesne celosvětová poptávka po ropě nejvíce v historii. Prognóza předpokládá, že od ledna do března 2020 dosáhne denní spotřeba ropy úrovně pouze 96 milionů barel, zatímco loni v prvním čtvrtletí ro bylo 99,8 milionu barelů.
Rijád se agresivním zlevněním ropy a navýšením její těžby snaží vyděsit Rusko dříve, než tím sám sebe ekonomický fatálně poškodí. Saúdové vsadili na to, že nadprodukcí ropy v čase padající poptávky srazí její cenu natolik, že vylekaní Rusové opět usednou za jednací stůl. Od něj bez dohody odešli v pátek, kdy se tím pádem zhroutila více než tři léta trvající aliance Saúdské Arábie, Ruska a dalších více než dvaceti tradičních těžařů. Moskva se odmítla podvolit tlaku Rijádu a ostatních těžařů, aby se podílela na dalším omezování těžby. To mělo v čase nastupující koronavirové krize zajistit stabilizaci ceny ropy. Jenže Moskva umí žít s nižší cenou ropy mnohem lépe než Saúdská Arábie, jejíž státní kasa je na ropných příjmech závislá výrazně více než ta ruská.

obr1

Geopolitická hra
Moskva navíc – na rozdíl od Rijádu – vidí v levné ropě geopolitický přínos. Kreml totiž pochopil, že pokud nezasáhne vůči americkým břidličným těžařům, vlastně tím nahrává Washingtonu. Ze Spojených států se díky nim stává ropná velmoc, která je stále méně závislá na dovozu energií ze zahraničí. To Trumpově administrativě nahrává, neboť snáze může v zahraničí uplatňovat své zájmy prostřednictvím uvalování ekonomických či energetických sankcí, ať už proti Venezuele, ruskému podniku Rosněfť, stavbě plynovodu Nordstream 2 a všemu dalšímu, co není v souladu se zájmy Washingtonu.
Těžba břidličných producentů ropy v USA je nákladnější než těžba tradičních producentů typu právě Ruska či Saúdské Arábie a vyplácí se jim pouze nad určitou úrovní ceny ropy. Jakmile ropa pod tuto úroveň zlevní, břidliční producenti omezují nebo ukončují svoji těžbu. Přitom Moskva ráda obsadí takto vyklizené místo na trhu a svůj tržní podíl navýší. Nižší cenu ropy si pak bude kompenzovat tím, že jí prodá více. Rusko tedy usiluje o to, aby kvůli až příliš levné ropě „krvácel“ energetický sektor USA. Saúdská Arábie se nyní nově snaží o to, aby kvůli ropě ještě levnější „krvácelo“ Rusko také. Či spíše, aby si uvědomilo, že mu takové „krvácení“ hrozí a vrátilo se za jednací stůl. Levná ropa ladí s ruskými geopolitickými zájmy, pokud však bude levná až příliš, sama Moskva začne ekonomicky slábnout. Kvůli nižšímu příjmu z ropy, které nevykompenzuje ani navýšený tržní podíl. Za takové situace ovšem nutně bude fatálně poškozen také sám Rijád.

Hra vabank
Saúdové rozehráli hru vabank. Riskantně sázejí na to, že Rus usedne za jednací stůl dříve, než sami kvůli extrémně levné ropě „vykrvácí“. Rusko je však dnes lépe připraveno čelit nízkým cenám ropy než před deseti lety nebo než ještě v roce 2014, kdy Rijád započal zatím poslední cenovou válku, víceméně neúspěšnou. Západní sankce namířené na Rusko, jej v uplynulých letech učinily odolnějším, takže jeho rozpočet snese celkem pohodlně právě i současné ceny ropy kolem 45 dolarů za barel. Saúdský rozpočet snáší v pohodě ceny teprve až kolem 80 dolarů za barel.
Těžko si představit, že by Saúdská Arábie svým nynějším manévrem ukořistila až takový tržní podíl, který by jí kompenzoval dramaticky poníženou cenu ropy. Výpadkem čínské poptávky je navíc zatím poškozena více právě ona než Rusko. Zatímco čínský dovoz saúdské ropy v důsledku koronaviru opravdu znatelně poklesl, z Ruska do Číny surovina stále proudí prakticky nezměněným tempem. Čína ropu z Východosibiřsko-tichomořského ropovodu totiž ukládá ve svých zásobnících, a to na základě dlouhodobého kontraktu, který zatím koranavirový náraz vlastně nijak nenarušil.

obr2

Pokles cen pohonných hmot
Tři se perou, čtvrtý se směje. V příštích týdnech totiž pravděpodobně citelně klesne nejen cena ropy, ale také pohonných hmot u českých čerpacích stanic. Rozhodně nelze vyloučit, že jak benzín, tak nafta budou už v dubnu stát opět méně než třicet korun na litr (nyní stojí v průměru před 31 korun za litr), což se stalo naposledy v létě 2017. Pokud by cena ropy trvaleji klesla k úrovni kolem třiceti dolarů za barel, nelze vyloučit postupné zlevňování pohonných hmot v ČR až k úrovním kolem 25 korun za litr, a dokonce pod tuto úroveň. Což je sama o sobě pro Česko pozitivní zpráva. Vždyť pád cen ropy v letech 2014 a 2015 byl prostřednictvím zlevnění pohonných hmot a dalších ropných produktů jedním z impulsů, který pomohl nastartovat pokrizový ekonomický boom v ČR. Nyní by zase pomohl tlumit nepříznivé ekonomické dopady koronavirové krize.
Cena pohonných hmot v ČR na propad plně zareaguje v horizontu dvou až tří týdnů

TEXT Lukáš Kovanda, Hlavní ekonom, CZECH FUND