ilu2Článek shrnuje obvyklé postupy při kontrole beznapěťového stavu u rozvodných skříní. Zmiňuje se o nařízeních, nejčastějších chybách při provádění testu i upozorňuje na rizika úrazu. Popisuje také finanční dopady způsobené nedodržením předepsaných postupů.


Jako možné řešení složitého procesu testování nabízí Tester VeriSafe Absence of Voltage Tester (AVT), který ověřuje beznapěťový stav v rozvaděči ještě před otevřením zařízení, čímž se snižuje počet vážných úrazů elektrickým proudem a omezují se přímé i nepřímé náklady spojené s takovou událostí.

* * * * *
Automatický test beznapěťového stavu zvyšuje bezpečnost a snižuje náklady.
* * * * *

V České republice a na Slovensku dojde každý rok k desítkám pracovních úrazů způsobených elektrickým proudem z čehož i k několika smrtelným. Evropská čísla jsou jen obtížně dostupná, a to díky rozdílům ve způsobu hlášení incidentů. Nicméně studie v USA ukazují, že 70 % takových zranění je způsobeno obloukovým výbojem.
Při údržbě elektrických zařízení musí pracovníci dodržovat bezpečnostní předpisy, které vyžadují test ověření napětí. Test potvrzuje beznapěťový stav, paradoxně však nevýhodou provedení testu pomocí tradičního ručního testeru je, že osoba, která test provádí, může být vystavena riziku úrazu způsobeného elektrickým proudem. Pokud zařízení nebylo správně odpojeno od napětí, může dojít k nehodě ještě před zahájením samotné zkoušky, ale také během zkoušky nebo po zkoušce.
Vzhledem k vysokému osobnímu riziku a nákladům svázaným s případným úrazem, ruční test není optimálním řešením.
VeriSafe (AVT – Absence of Voltage Tester), je nový automatizovaný přístroj na měření beznapěťového stavu. Jedná se o první zařízení AVT přizpůsobené pro instalaci přímo v rozvaděči, které ověřuje beznapěťový stav ještě před otevřením samotného zařízení, což pracovníkům usnadňuje určení elektricky bezpečného prostředí za pouhých několik vteřin a zejména je nevystavuje riziku úrazu.

Běžný postup
Obsluha a práce na elektrických zařízeních je dána technickou normou STN EN 50110-1. Norma určuje, kdo může elektrické zařízení obsluhovat a za jakých podmínek může pracovat v jeho blízkosti a provádět jeho údržbu. Ověření beznapěťového stavu, jež je součástí procesu stanoveného normou, udává elektricky bezpečné pracovní prostředí.

Obr 1 Proces kontroly beznapěťového stavu zařízení pří použíti ručních měřáku a pří použití VeriSafeTM Absence of Voltage Tester
Obr. 1: Proces kontroly beznapěťového stavu zařízení pří použíti ručních měřáku a pří použití VeriSafeTM Absence of Voltage Tester


Samotný proces kontroly zahrnuje striktně dané postupy, které je třeba provádět ve správném pořadí a zároveň vyžaduje přijetí nezbytných opatření, jako je správné používání osobních ochranných prostředků (OOP). Dodržování těchto postupů zabraňuje úrazům elektrickým proudem, ale proces je složitý a časově náročný. Zároveň také zahrnuje použití přenosných přístrojů pro ruční měření napětí, které jsou náchylné k mechanickému a elektrickému poškození. Takto poškozený přístroj může vykazovat nesprávné hodnoty, což může způsobit úraz osobě, která test provádí. Zásadní je také práce operátora, který si díky nepozornosti, nedostatečné zkušenosti nebo špatnou interpretací výsledků může snadno přivodit úraz.
Zároveň v průběhu procesu zjišťování beznapěťového stavu je pracovník stále potencionálně vystaven kontaktu se zařízením pod napětím (zařízení musíme považovat za aktivní až do momentu, kdy je potvrzen opak).
Z těchto důvodů je klíčové dostatečné školení, údržba zkušebních přístrojů a správně nastavený a dodržovaný proces kontroly. Nezbytně důležité užívání pomůcek OOP dodatečně prodlužuje proces kontroly. Jsou-li procesy obsluhou považovány za příliš složité nebo časově náročné, mají pracovníci tendenci některé postupy vynechávat. Tyto „rutinní zkratky“ se stávají „praxí“ a normy se rozmělňují a zjednodušují na úkor bezpečnosti.
Odchylky od bezpečnostních postupů se vyskytují zejména v případě časového nátlaku, kdy elektrická údržba může způsobit neplánované nebo dlouhé prodlevy ve výrobě.

Náklady na bezpečnost
Zatímco prioritou musí být vždy bezpečnost zaměstnanců, finanční dopady nehod způsobených elektrickým proudem jsou také značné. Odhady nákladů takových nehod se individuálně liší, nicméně pokud bereme v úvahu náklady na zranění obsluhy, škody na majetku a vybavení, může se průměrný náklad pohybovat mezi 20 000 – 60 000 eur. Nepřímé náklady pak mohou toto číslo výrazně zvýšit.
Přímé náklady zahrnují: ztrátu produktivity, odškodnění zaměstnance, zdravotní výdaje a absence, škody na majetku a výdej na opravy, pokuty a náklady na právní služby. Mezi další výdaje, které je třeba zvážit, patří: administrativní náklady, školení náhradních pracovníků, ztráta produktivity svázaná s méně zkušenými pracovníky.

ilu1

Výhody testeru beznapěťového stavu
Tester VeriSafe Absence of Voltage Tester (AVT) slouží pro zjednodušení a zrychlení procesu kontroly beznapěťového stavu v rozvaděči ještě před jeho otevřením v případě údržby, opravy či servisních prací v rozvaděči. Proces kontroly je plně automatický a je zahájen jednoduchým procesem zmáčknutí tlačítka na indikátoru testeru, který může být umístěn například na dveřích rozvaděče. Z tohoto důvodu není nutné používání osobních ochranných prostředků (OOP), což šetří čas a eliminuje riziko, že budou předepsané bezpečnostní postupy ignorovány nebo marginalizovány.
Funguje plně automaticky a nejsou potřeba žádná další měřidla nebo nástroje. Proces testování zahrnuje několika kroků: tester otestuje sám sebe na správnou funkčnost, provede test připojení testovacích vodičů zapojených na jednotlivé fáze, provede test přítomnosti napětí na testovaných svorkách, a nakonec opětovně provede test zapojení. Beznapěťový stav je signalizován rozsvícením zelené diody na indikátoru testeru.
Tester má úroveň integrity bezpečnosti SIL 3 (podle normy IEC 61508). VeriSafeAVT je určen zejména pro zařízení s jedním zdrojem napájení, u kterého je vysoké riziko spojené s přístupem. Je obzvláště vhodný pro použití ve vzdálených nebo obtížně přístupných místech a také pokud mají k zařízení častý přístup externí technický pracovníci.

TEXT Marcin Ćwikliński