Povrchové úpravy
Pasivita je stav povrchu materiálu, kdy je jeho korozní rychlost snížena na minimum. Pasivního stavu lze dosáhnout elektrochemicky nebo chemicky. Vzniklé tenké vrstvičky musí být kompaktní, tenké a odolné v daném prostředí.
Titan (Ti) byl objeven v roce 1791 a izolován z nerostu ilmenit v roce 1910. Patří mezi přechodové kovy s vysokým bodem tání. Titan je desátým nejvíce rozšířeným prvkem v zemské kůře a sedmým nejrozšířenějším mezi kovy.
Řešení protikorozní ochrany pomocí organických povlaků vytvářených aplikací nátěrových hmot je problematika, kterou lze realizovat například vytvářením povlaků z nátěrových hmot o vyšších tloušťkách, pomocí kombinovaných povlaků, použitím bariérových pigmentů a pigmentací antikorozními pigmenty.
Příčiny defektů povrchových úprav jsou převážně přisuzovány zanedbání některé z operací předúprav, nestabilitě technologického procesu povlakování, případně expedici. Identifikace těchto vad již byla v rámci kontroly kvality povrchových úprav mnohokrát popsána, dokumentována a příčina na úrovni technologického procesu povrchových úprav vhodně identifikována.
Poptávka automobilového průmyslu po slitinových povlacíh zinek-nikl je neustále rostoucí. Převážně jde o slitiny s obsahem 12 – 16 % Ni, které mají výrazně vyšší korozní (zvláště v případě tepelného zatížení) a mechanickou odolnost oproti povlakům čistého Zn.