Povrchové úpravy
Dodržení kvalitativních podmínek povrchových úprav na odlitcích z litiny je s ohledem na vlastnosti povrchu, mikrostrukturní a fyzikálně mechanické vlastnosti základního materiálu a realizované výrobní postupy náročnou procesní operací.
Autori v článku predstavujú možnosti zariadenia ZIP-12, ktoré je určené na vytváranie tenkých vrstiev na funkčných povrchoch strojových súčiastok vákuovými metódami – PVD a PECVD. Popisujú ako metódy, tak aj rozsah technologických parametrov, ktoré ukazujú na možnosti použitia predstavovaného zariadenia.
Pro výrobky vyžadující vysokých pevností při současných požadavcích na značnou plasticitu a dobrou svařitelnost není možné v sortimentu nelegovaných ocelí najít vhodnou ocel. A přitom o takové oceli je ve strojírenství mimořádný zájem.
Tenké vrstvy (TV) deponované (pripravované, vytvárané) z pár na funkčnú plochu súčiastky sú často využívané na predĺženie životnosti súčiastky [1, 2]. Ide o plochu z tvrdého materiálu, napríklad oceľovej súčiastky (stopková fréza) [1], ale aj z mäkkého, napríklad duralového povrchu [2].
Příprava povrchů ocelových výrobků s sebou nese řadu dílčích fází technologického procesu výroby. Jedná se o fáze počínající nákupem a dodávkou hutních polotovarů, přes zpracování, manipulaci až k předúpravám a vlastní finální povrchové úpravě.
Vyloučené galvanotechnické povlaky rozdělujeme z pohledu historie a užitných vlastností na dvě základní skupiny – dekorativní a funkční (technické) povlaky.