Výroba malorážní munice se v Česku zvýšila více než 10x a má stále stoupající tendenci. Není příliš divu, protože podle některých údajů na jednoho zabitého vojáka ve středovýchodních konfliktech je vystříleno až 100 tisíc nábojů. Společně se zvyšující se produkcí munice se mění i technologie výroby a přípravky používané pro jednotlivé technologické operace.

* * * * *
Technologie jsou zaměřeny zejména na:
• zvýšení rychlosti výroby
• zlepšení funkčnosti munice
• zlepšení vzhledu munice
• náhrady olova ve střelách a nontox střelivo
• zvýšení korozní odolnosti povrchových úprav
* * * * *

Pragochema dlouhodobě spolupracuje s dominantním výrobcem munice v Čechách a reaguje na změny ve výrobě a technologiích vývojem nových přípravků pro povrchové úpravy munice.

Změny technologií ve výrobě
- Tváření na postupových lisech a omezení mezioperačního žíhání
- Použití nových tvářecích přípravků, které se obtížně odmašťují
- Hromadné zpracování v bubnech je nahrazováno omíláním
- Pomědění olověných střel

V moderních tvářecích přípravcích jsou používány přísady AW (anti wear – proti záděrové) a EP (extreme pressure), které umožňují zrychlit tvarování nábojnic. Tyto přípravky jsou silně chemisorpčně vázány na kovový povrch a to zhoršuje jejich odmastitelnost.
Starší přípravek Pragolod 55 UF je velmi účinný pro odmašťování těchto látek a olejů s polymerujícími oleji (řepkový apod.) Nově byl vyvinut kapalný alkalický odmašťovač Pragopol 590, který se používá zejména pro hromadné omílání zamaštěného zboží.
Zároveň byly vyvinuty dva přípravky pro tváření polotovarů pro výrobu nábojnic – tzv. „kalíšků“ Pragolub 1400 a Pragolub 1402. Oba tyto přípravky dobře konkurují ropným tvářecím přípravkům. Jejich hlavní výhodou je snadné odmašťování kalíšků v dalších omílacích operacích před tepelným zpracováním.
Zavedení omílacích technologií pro povrchové úpravy zvýšilo rychlost výroby a významně zlepšilo vzhled munice. Pro tyto účely byly již dříve vyvinuty slabě kyselé a silně kyselé odmašťovací a leštící přípravky Pragopol 809 a Pragopol 810 a 812. Tyto starší přípravky se osvědčily i pro renovační technologie na vystřelené nábojnice. Nově jsou nahrazovány přípravky Pragopol 807 a Pragopol 811. Pragopol 807 je kapalný koncentrát určený pro sdruženou operaci odmašťování a leštění v omílacích strojích. Přípravek obsahuje biologicky rozložitelné anionaktivní a neionogenní tenzidy, dispergátory, rozpouštědla a organické sloučeniny. Je to čirá žlutohnědá kapalina kyselého charakteru. Je na bázi kyseliny fosforečné a má nízký obsah organických látek, aby nezatěžoval příliš odpadní vody CHSK. Pragopol 811 je kapalný koncentrát určený pro omílání a leštění mědi a jejich slitin v omílacích strojích.
Přípravek odstraňuje korozní zplodiny, potlačuje vzhledové efekty vyvolané selektivním odzinkováním mosazi po tepelném zpracování. Přípravek má pasivační účinek, na upravovaném povrchu vytváří chemisorbovanou vrstvu organických inhibitorů, která chrání povrch mechanicky upraveného kovu před korozním napadením v kyselém prostředí. Pragopol 811 je světle hnědá čirá silně kyselá kapalina. Obsahuje kyselinu sírovou a neobsahuje chromanové ionty. Má velmi nízký obsah organických látek, proto nezatěžuje odpadní vody vyšším CHSK.

Pasivace nábojnic
Pasivace nábojnic a střel je velmi specifická, protože pasivovaný povrch musí být testován na kompatibilitu s prachovou náplní. Pro závěrečnou pasivaci nábojnic jsme modifikovali naši osvědčenou pasivaci Pragokor Inhibitor MS 4, protože bylo nezbytné zlepšit lubrikaci nábojnic aby se při sušení horkým vzduchem neodíraly.
Proto byl vyvinut přípravek Pragopol 813. Zvýšené požadavky na konečnou pasivaci a lubrikaci komponent munice vedly k vývoji přípravku Pragopol 814.
Přípravek Pragopol 814 je vhodný pro závěrečné leštění zboží z mědi a jejích slitin a stříbra a jeho slitin a slitin železných kovů v omílacích a vibračních strojích s použitím nerezových či keramických omílacích tělísek nebo, (podle charakteru zboží), bez použití pomocných omílacích tělísek.

* * * * *
„Zavedení omílacích technologií pro povrchové úpravy zvýšilo rychlost výroby a významně zlepšilo vzhled munice.“
* * * * *

Pragopol 814 má kromě pasivace výše uvedených materiálů i mírné lubrikační vlastnosti, takže zabraňuje poškození vysoce leštěných povrchů při sušení po mokrých chemických operacích. Je použitelný i pro inhibici vyluhování kobaltu z pojiva sintrovaných tvrdokovů na bázi karbidu wolframu. Povrch kovů po oplachu zůstává hydrofobní. Nově je vyzkoušen i na pasivaci a lubrikaci povrchu ocelových polotovarů galvanicky měděných a mosazených určených pro loveckou munici. Jeho aplikací se snížil výskyt červeně zbarvených mosazných povlaků při skladování a zlepšilo následné zpracování střeliva.
Již dříve vyvinutou pasivací a lubrikací je přípravek Pragolub 1300. Tato technologie lubrikace a pasivace střeliva využívá tvorbu samoorganizující se monomolekulární vrstvy na aktivním povrchu kovu. Vrstva vzniká při vibračním omílání nábojnic. Lubrikovaný náboj se nezasekává při extrakci nábojnice z hlavně, zvyšuje kadenci střelby a podstatně snižuje rozptyl střelby.
Funkční složky přípravku Pragolub 1300 jsou povrchově aktivní organické látky. Ve struktuře molekuly obsahují funkční skupiny schopné chemické reakce s povrchem kovů. Zbývající část molekuly je tvořena uhlovodíkovými řetězci.
Chemickou reakcí se organická molekula prostřednictvím silné chemické vazby pevně zakotví na kovovém povrchu. Na kovový povrch se postupně připojují další organické molekuly, dokud není aktivní povrch kovů zcela obsazen. Uhlovodíkové řetězce jsou těsně uspořádány kolmo k povrchu kovu a konce řetězců jsou částečně pohyblivé a deformovatelné. To dává upravenému povrchu výborné lubrikační vlastnosti i při zanedbatelné tloušťce vrstvy.
Pro snadnější vysvětlení je možný příměr z makrosvěta. Lubrikační vrstvu je možné přirovnat k fotbalovému trávníku. Tráva je kořínky pevně zakotvena v zemi, ale listy trávy jsou volně pohyblivé. Při pádu fotbalisty na zem se tráva pružně deformuje ve směru jeho pohybu a fotbalista si při skluzu neodře koleno. Těsným uspořádáním organických molekul a obsazením volného povrchu kovu se silně omezí přístup vody a agresivních složek atmosféry k povrchu kovu a získá se i vysoká korozní odolnost výrobku. Funkční složky přípravku reagují i s jinými kovy jako Cu, Ag, Fe, Ni, Zn. Přítomnost vrstvy se projevuje hydrofobicitou povrchu.
Technologie tvorby vrstvy je chráněna užitným vzorem a na mezinárodním veletrhu povrchových úprav For Surface 2007 získala cenu Grand Prix.

Náhrady olova ve střelách
Náhrady olova ve střelách, které prosazuje EU je problematická. Prosazuje se zejména u loveckého střeliva. Často se používají i galvanicky pokovované střely měděným povlakem. Vypracovali jsme novou technologii pokovení olověných střel v kyanidové mědící lázni. Technologie je realizována v galvanické lince na pokovení střel ráže 0.22 (flobertky). Byla použita silně alkalická odmašťovací lázeň Pragofos 1008 L + Pragolod DTNF v chemickém stupni odmaštění a ta samá lázeň bez doplňovacího tenzidu pro elektrolytické katodické odmaštění. Vynecháno bylo moření a olověné střely byly pokoveny v lázni Pragogal Cu 210. Pokovení je zakončeno pasivací v Pragopol 814.
I v oblasti velkorážové munice vyvíjí Pragochema aktivitu. V Bulharsku jsme realizovali technologii galvanického zinkování ocelových nábojnic ráže 155 a 122 mm. V celé lince jsou nasazeny naše technologie:
- Odmaštění Pragofos 1008 L + Pragolod DTNF
- Moření v HCl + inhibitor Pragolod AC 202
- Elektrolytické odmaštění anodické Pragofos 1008 L
- Aktivace HCl
- Pokovení v alkalické zinkovací lázni Pragogal Zn 3400
- Aktivace před fosfátováním Pragofos 1007
- Fosfátování Pragofos 1500
- Utěsnění Pragokor SEAL Zn

Pokovení je komplikováno požadavkem minimální tloušťky zinku 15 μm, jak vně nábojnice tak uvnitř. Proto bylo použito pokovování s vnitřní nerozpustnou anodou. Dále bylo nezbytné vyřešit překlápění závěsu s nábojnicemi nad každou vanou, aby se vylil elektrolyt uvnitř nábojnice.

text/foto Ing. Petr Szelag