FOTO Ocelářska úmieVýroba surové oceli loni v Česku meziročně klesla o 2,6 procenta na 4,3 milionu tun. Na on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci Ocelářské unie. Zcela katastrofálně podle nich vypadala situace na jaře při první koronavirové vlně, kdy nastal meziroční propad o 25 procent. Druhé pololetí však přineslo oživení poptávky na klíčových trzích a růst cen i výroby. Výhled na letošní rok je obtížný kvůli nejistému vývoji pandemické situace, uvedli dnes oceláři.

Dovoz do Česka podle nich loni klesl na 6,6 milionu tun ze sedmi milionů tun v roce 2019. Vývoz stagnoval na podobné úrovni jako předloni a dosáhl 4,4 milionu tun, když hodnota oceli vyvezené z ČR činila 89 miliard korun. Klíčovým trhem v roce 2020 byly opět členské země EU, přičemž firmy ze sousedních zemí odebírají téměř dvě třetiny českého vývozu, uvedla Ocelářská unie. Světovým lídrem podle ní zůstává Čína, která loni vyrobila skoro 57 procent veškeré oceli na světě.
"Loňský vývoj na trhu byl zcela ve znamení pandemie. Čína ji darovala světu, ale sama se velice rychle oklepala a nakonec dosáhla rekordní produkce, protože čínská ekonomika jako jedna z mála rostla," řekl dnes předseda představenstva Ocelářské unie Daniel Urban. Česko je podle unie nadále baštou dlouhých výrobků, i když jejich roční produkce mírně klesla na 2,9 milionu tun. Posílily ploché výrobky, kterých se loni v Česku vyrobilo 1,1 milionu tun. Zbývající objem připadá na trubky.
Ocelářská unie dále uvedla, že ceny oceli jsou aktuálně na všech trzích na dlouhodobých rekordech, stejně ale akcelerovala také cena vstupních surovin. "Železná ruda za poslední rok zdražila o 90 procent, zatímco koksovatelné uhlí je o 45 procent dražší než v listopadu 2020. Šrot za stejnou dobu vyletěl o 40 procent. To se odráží i v cenách oceli, které jsou například v USA nejvyšší v historii a tamní hutě nestačí vyrábět," řekl Urban. Růst ceny vstupních surovin je podle něj způsoben především hospodářským oživením ve světě po první koronavirové vlně, hlavně poptávkou Číny.
Unie podotkla, že evropské ocelářství je jedním z mála energeticky náročných odvětví, které se zavázalo do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 55 procent proti roku 1990. Jedinou cestou ke klimatické neutralitě je podle ní co nejdříve začít testovat a využívat nové technologie k výrobě oceli. V této souvislosti zmínila například výrobu pomocí vodíku.
Předpokladem úspěšné transformace ocelářství je podle Ocelářské unie inteligentní přístup politiků, kteří musí zajistit podmínky pro budoucí rozvoj a pomoci s jeho financováním. Klíčové budou rovné konkurenční podmínky na globálním trhu a dostatek zelené elektřiny pro očekávanou elektrifikaci odvětví, podotkli oceláři. "Hrozí, že mnoho inovativních projektů v průmyslu nenajde financování, protože pro banky bude jednodušší být přehnaně opatrný, než riskovat, že se stanou terčem útoků nepřátel průmyslu," dodal Urban.
Ocelářská unie je sdružení, které hájí zájmy českých a slovenských výrobců a zpracovatelů oceli. Mezi největší členy patří Liberty Ostrava, Třinecké železárny a Vítkovice Steel, členem jsou ale i vzdělávací a výzkumné instituce.TEXT ČTK/ Jiří Sosna, kráceno