Dopady

Firmy po celém světě začaly kvůli dopadům války na Ukrajině rušit připravené investice. Tempo, jakým od svých plánů teď odstupují, se přitom zrychluje. Agentura Bloomberg uvedla, že celkem už jde o částku kolem 25 miliard dolarů (více než 557 miliard Kč). Týká se to mnoha plánů - od těch, které měla automobilka Tesla, až po dopravní služby v Indii. Zasaženy jsou hlavně americké firmy.

 

Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, což bylo téměř před měsícem, se na finančních trzích citelně zvýšila nervozita. Značná cenová kolísavost pak rychle destabilizovala úvěrové trhy.

Zatím poslední z velkých firem, které zrušily chystané investice, je Tesla. Tento americký výrobce elektromobilů odložil minulý týden plánovanou nabídku dluhopisů za jednu miliardu dolarů. Ze zhruba 80 firem, které zatím podobné investiční plány ruší, je téměř polovina z USA.

"Důvěra investorů dostala od invaze na Ukrajinu tvrdou ránu. Proti Rusku jsou zaváděny sankce, zatímco prudce vzrostly ceny komodit," poznamenala hlavní analytička Susannah Streeterová ze společnosti Hargreaves Lansdown v Londýně.

Opatrnost kvůli válce na Ukrajině zasáhla všechny části světa. Například společnost Mumbai International Airport, která provozuje dopravní služby v Indii, zastavila prodej dolarových dluhopisů. Podobně americká společnost SS&C Technologies Holdings prozatím nevyužije úvěr za 1,7 miliardy dolarů a brazilská firma Trocafone teď neuskuteční chystanou primární veřejnou nabídku akcií (IPO).

Odložené kontrakty za více než 18 miliard USD se týkají financování prostřednictvím emise dluhopisů či jiné formy dluhu. Zbytek připadá na fúze, akvizice a primární nabídky akcií.

Válka také způsobila, že investiční poradci v Evropě zatím nevědí, jaký bude osud fúzí, akvizic a primárních nabídek akcií v celkovém objemu zhruba 300 miliard dolarů. Tato částka zahrnuje už dohodnuté transakce, u kterých se ale teď neví, kdy - a zda vůbec - se uskuteční.

Od začátku letošního roku je nových emisí akcií meziročně o 74 procent méně. U podnikových dluhopisů pokles činí 28 procent, ukazují data Bloombergu. TEXT: ČTK/-min-