Kvůli pandemii se summit WEF zatím nekonal fyzicky ve švýcarském lyžařském středisku Davos jako každý rok, ale v online prostoru. Reálný meeting, kterého se každoročně účastní miliardáři, ekonomové, političtí lídři, a zkrátka téměř všichni, kteří jsou v sedmimiliardové populaci světa slyšet, je odložen na léto. I přesto si však prostřednictvím technologií mohli účastníci události říct to nejdůležitější. Jedním z hlavních témat byl globální pracovní trh.
Jak člověk vyjde z pandemické krize, nezáleží jenom na tom, zdali se povolání, které si vybral v patnácti letech života, slučuje se současným nástupem práce na dálku. Víc než kdy dřív je rovněž důležité, zdali má člověk stabilní přístup k internetu, zdali žije ve městě či na vesnici a podobně.
Před rozdílnými „startovními čárami“ jednotlivců varuje zpráva WEF o globálních rizicích roku 2021. „Ztráta pracovních míst, prohlubování digitální propasti, narušení sociálních interakcí a náhlé posuny na trzích mohou vést k hrozným důsledkům a ztraceným příležitostem pro velkou část světové populace,“ uvádí zpráva.
Předpokládá se, že zhruba 150 milionů lidí v rozvojových zemích upadne v letošním roce do extrémní chudoby. Mezinárodní organizace práce tento týden zveřejnila data, podle kterých během pandemie skončilo 255 milionů pracovních pozic na plný úvazek. Číslo je čtyřikrát vyšší než během finanční krize v letech 2008 a 2009, upozorňuje Deutsche Welle.

Návrat do školních lavic
Jak by se daly mohutné změny na globálním pracovním trhu chytře podchytit? Většina účastníků virtuálního summitu má v tomto ohledu jasno. Podle nich udělá každá vláda nejlépe, pokud bude masivně investovat do systémů rekvalifikací. Ještě o něco lepší by podle nich bylo, pokud by se zmíněné problémy neřešily jen na úrovni národních států, ale rovněž globálně. „Výhled pracovních míst může být stále pozitivní, pokud země investují do dovedností a vzdělávání,“ uvedl například generální tajemník Mezinárodní organizace práce Guy Ryder.
„Nejde jen o výdaj, ale vlastně o investici,“ myslí si o rekvalifikačních programech výkonná ředitelka WEF Saadia Zahidi. „Globální ekonomika může do roku 2030 vygenerovat 6 bilionů dolarů navíc díky investicím do zvyšování kvalifikace,“ uvedla. Státům, které nebudou investovat, hrozí podle Zahidi odliv masy pracovníků do šedých zón ekonomiky.

Jak naskočit zpátky na vlak pracovního trhu
Generální tajemník OECD Ángel Gurría varoval, že pandemie na pracovním trhu zanechá jizvy. „Pokud jsou ti, kteří ztratí zaměstnání, dlouhodobě neaktivní, jejich dovednosti se zhoršují a jejich vazba na trh práce se oslabuje,“ upozornil Gurría. Zvlášť ohrožení jsou podle něj pracovníci, kterým v posledním desetiletí stagnovaly nebo dokonce klesaly příjmy.
„U těch, kteří vstupují na pracovní trh během krize, je méně pravděpodobné, že získají zkušenosti nebo školení, které by získali za normálních okolností. To může pokazit celou jejich kariéru,“ dodal Gurría.
Rekvalifikaci pracovníků by podle účastníků fóra měly podporovat i firmy. V minulých měsících se podle nich nejchytřeji zachovaly ty podniky, které využily utlumení pracovního nasazení k rozvíjení dovedností svých zaměstnanců.

Není to tak jednoduché
V programech rekvalifikací vidí budoucnost i český ekonom Jan Švejnar. Upozorňuje však, že dosavadní rekvalifikační programy nebyly tak úspěšné, jak se od nich očekávalo.
„Z analýz, které jsou opravdu pečlivě vypracovány, vyplývá, že úspěšnost rekvalifikačních programů za posledních zhruba dvacet až třicet let nebyla příliš velká. Je potřeba, aby se lidé rekvalifikovali, na druhé straně musíme najít způsob, kdy to opravdu bude účinné. Je potřeba programy lépe zaměřit, lépe strukturovat a v každém případě je i hodnotit, protože v současné době se programy často nehodnotí,“ říká k tomu Švejnar.
Během summitu byznysoví lídři rovněž často kladli důraz na potřebu takzvaných „soft skills“, česky měkkých dovedností. Patří mezi ně komunikační schopnosti, kooperace, kritické myšlení i týmové řešení problémů. Švejnar však varuje před tím, aby se měkké dovednosti přeceňovaly.
„Příliš se na to spoléhá, je to taková mantra. Samozřejmě je to důležité zvlášť v situacích, kdy lídři mají vést týmy. Tam je důležité, aby byli schopni zaměstnance motivovat, aby skupina byla výkonná, aby se lidé v ní cítili psychicky dobře. Ale samotné soft skills společnost a ekonomiku nezachrání. To, co opravdu normální člověk potřebuje, jsou dovednosti, které korespondují s potřebou daného podniku, mezi ně často patří digitální schopnosti,“ uvádí Švejnar.

text Antonín Straka
(Podle iDnes – kráceno)