titulnySpolečnost Robinhood založili roku 2013 v kalifornském Palo Altu spolužáci ze Stanfordu Baiju Bhatt a Vladimir Tenev. Služba umožňuje zhodnocování financí i pro malé investory a bez poplatků. V roce 2015 získala ocenění Apple Design Award.


Rychle rostoucí Robinhood láká kromě malých investorů do akcií, opcí, zlata či kryptoměn i ty venture kapitálové. Na podzim do něj nalily zhruba 660 milionů dolarů (přes 13 miliard korun) mimo jiné i elitní fondy Andreessen Horowitz a Sequoia.
Investice snadno a bez poplatků. Na to lákala nové uživatele investiční služba Robinhood. Vznikla už před sedmi lety, větší pozornosti se jí dostalo až v uplynulém roce. Jen za první čtyři měsíce roku 2020 jí přibyly tři miliony nových účtů, celkem jich tak podle posledních oficiálních čísel z té doby má 13 milionů. Celá věc má však hořkou pachuť v podobě neúplných informací, sebevraždy a pokuty od americké Komise pro cenné papírya burzy. Pojďme se na novodobého zbojníka ze světa investic podívat blíže. Po delší době se na finančních trzích i díky přístupnosti Robinhoodu a jemu podobných aplikací děly a dějí věci.

* * * * *
Fenomén roku mění finanční trhy
* * * * *

Dopady pandemie COVID-19, turbulence na akciových trzích. Dobrý marketing pro lidi s ambicí investovat, případně spekulovat na pohyby cen akcií, komodit či různých derivátů. Taková situace přirozeně lákala jak profesionální, tak i retailové či chcete-li amatérské investory.
Robinhood jako lídr globálního trhu investování přes „free“ aplikace tak na konci roku spravuje majetek lidí za 20 miliard dolarů, sama firma z toho má roční tržby ve výši stovek milionů dolarů. A postupně šplhá v žebříčcích zprostředkovatelů investic podle velikosti. Ve srovnáních brokerů na Wall Street se start-up postupně dostává mezi ty největší žraloky. Jen k tomu nepotřebuje Wall Street. Více než tisíc zaměstnanců firmy funguje z kalifornského Menlo Parku. Jaký je příběh tohoto fenoménu doby?

Vladimir Tenev
Vladimir Tenev, foto Fortune

 

Popularita a kontroverze
Společnost Robinhood založili roku 2013 spolužáci ze Stanfordu Baiju Bhatt a Vladimir Tenev. Jejich služba byla pojmenována po anglickém zbojníkovi z lesa Sherwoodu, který dle legend bohatým bral a chudým dával. Služba zpřístupnila zhodnocování financí i pro opravdu malé investory s částkami, za něž si člověk koupí zlomky akcií. Lákadlo číslo jedna: kvalitní UX a vše bez poplatků. V roce 2015 získala společnost například ocenění Apple Design Award.
Nešlo přitom o první podnik dnes už třicátníků Teneva s Bhattem. Navázali na své dřívější firmy z oblasti vysokofrekvenčního algoritmického obchodování Celeris a Chronos Research. Oblast, v níž působí například česká skupina RSJ.

* * * * *
Generace Z jako hybatel trhů
Bank of America ve své nedávné studii upozornila na několik trendů, které světu přinese a určí chování generace Z (narození po roce 1996). Týkají se i investování. To, jak se vyvíjí akcie indexu S&P 500 začíná být odrazem toho, jak hlasuje generace Z. Cloud, umělá inteligence, videohry, streamovací služby, online nakupování – tlačí nahoru příslušné akciové tituly ze skupiny FAANG. Velká část „zetkařů“ vlastní iPhone a počítá s tím, že jejich další smartphone bude právě iPhone. A co se konkrétně investování týče, zajímá je udržitelnost a příběhy (stories) spojené se značkami mnohem víc, než jak byly stories důležité pro předešlé generace.
* * * * *

Asi si řeknete, jak Robinhood bez poplatků tedy vydělává? Jednou z cest je volitelné měsíční předplatné Gold, které uživateli odemkne další funkce a možnosti. Něco, co známe odjinud, například z principu fungování hudební streamovací služby Spotify.
Co je ovšem zajímavější – sbírá data o transakcích uživatelů a ty pak prodává firmám z Wall Street. Oproti legendě o anglickém zbojníkovi, který pomáhal slabším, jsou zde právě tito slabší s nadsázkou řečeno prodáváni těm velkým. Nespravedlivé? Možná. Robinhood totiž funguje jako jakýsi prostředník v pozadí, jenž požadavek klienta na nákup akcie postoupí takzvanému market makerovi. Od něj pak získává všimné za dohozený obchod. V podstatě na úkor koncového uživatele, ačkoliv se jedná o relativně malé rozdíly.
Tím však vydělávání Robinhoodu nekončí. To hlavní teprve přijde. Při obchodování na burze má investor možnost nastavit takzvaný stop loss, tedy jakousi bezpečnostní pojistku. Pokud budou akcie klesat a dosáhnou této hranice, nakoupené pozice se ukončí a prodají, aby nedošlo k ještě hlubším ztrátám. Náš novodobý finanční zbojník však tuto informaci prodá dále na trh, a tím tak odkryje vaše karty. Americká komise pro kontrolu cenných papírů SEC kvůli tomu firmě před pár dny uložila pokutu 65 milionů dolarů (přes 1,3 miliardy korun). Rok předtím už podnik navíc dostal pokutu 1,25 milionu dolarů od regulátorské organizace Finra.
I tato seknutí přes prsty ukazují tenkost ledu, na němž se Robinhood pohybuje. Není vyloučeno, že podobně činí i další software aplikace, platformy na rychlé drobné on-line investování. Na Robinhoodu je to ale díky jeho popularitě nejvíc vidět. Právě to, jak se jeho vztah s regulátory bude dál vyvíjet, do jisté míry určí celou budoucnost těchto platforem.

Bajiju Bhatt
Bajiju Bhatt, foto Wikimedia

 

Miláček investorů
Příliv nových investorů z řad mileniálů má dopady i na celý finanční trh. Na YouTube se například začalo objevovat mnoho zaručených tipů do kterých akcií skrze Robinhood investovat. Propagátoři nového investování s účty jako Drink Beer, Buy Stocks (Pij pivo, kupuj akcie) staví investování, dosud jakožto něco složitého, do roviny zábavy.
„Nepoučení investoři dělají hlouposti a jejich vklady končí slzami,“ nechal se pro CNBC slyšet Leon Cooperman ze společnosti Omega Advisors. Příliv nových peněz na trh v minulých měsících pumpoval ceny akcií. Mnozí analytici hovoří o bublině.
Rychle rostoucí Robinhood láká kromě malých investorů do akcií, opcí, zlata či kryptoměn i ty venture kapitálové. Letos na podzim do něj nalily zhruba 660 milionů dolarů (přes 13 miliard korun) mimo jiné i elitní americké fondy Andreessen Horowitz a Sequoia. Celkem jej to oceňuje na lehce přes 11 miliard dolarů (přes 240 miliard korun).

Hořká hra
Robinhoodu se musí nechat, že otevřel investování širší, mnohdy ovšem nezkušené a trhy nepolíbené veřejnosti. Že na tom chce taky vydělat, je logické a ostatně i pochopitelné. Jak uvedení na burzu, tak i případný prodej, o kterém se tu a tam hovoří, by ze dvojice zakladatelů v budoucnu udělal miliardáře.
Problémy Robinhoodu těmi výše zmíněnými ale nekončí. Přede dvěma měsíci se například objevily zprávy, že hackeři napadli zhruba dva tisíce uživatelů služby, a ti přišli o některé své investice. Dalším vykřičníkem byla událost z léta 2020. Dvacetiletý student Alexander Kearns spáchal v červenci 2020 sebevraždu poté, co na platformě prodělal 730 tisíc dolarů, tedy přes 15 milionů korun.
Firma ale zareagovala. Chce klást větší důraz na vzdělávání svých uživatelů. Přesto některé principy zůstávají, mezi nimi je například gamifikace, tedy pojetí investice jako hry. To nedávno kritizoval například i stát Massachusetts. Lidé si ovšem rádi hrají, že? A za to Robinhood tolik nemůže.
„Když jste jako investor na trhu mladý a nový, mluví se o gamblingu, pokud jste již bohatý, říká se tomu investování,“ okomentovala toto téma pro agenturu Bloomberg manažerka Robinhoodu Gretchen Howardová.
Svým inovativním přístupem pak Robinhood logicky podkopává zavedené fungující byznysy jiných. Je mu třeba vyčítáno, že s firmou je téměř nemožné se spojit. Neexistuje číslo, kam lze zavolat v případě problémů, například nikoli ojedinělých výpadků služby. Firma se hájí tím, že vše vyřeší e-mail.
Tím, co jsme si popsali, každopádně plány Robinhoodu nekončí. Jako jiní konkurenti včetně třeba známého Revolutu má platforma v plánu začít i půjčovat peníze, získat de facto bankovní licenci, zatím nabízí možnost spoření. Na úvěry dosud ale nedostala svolení úřadů.

TEXT Patrik Borýsek