Roboty1

Nahrazení lidí roboty mělo zefektivnit práci. Řada podniků ale na jejich napájení drahou elektřinou prodělává. Investice z minulých let do robotizace se navíc v některých případech nemusí firmám nikdy vrátit. „Průmysl by doplatil na to, že se spolehl na levné ceny energií. Ceny jsou uměle navýšené,“ kritizuje přední český vědec a expert na roboty a umělou inteligenci Vladimír Mařík, zakladatel a vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky.

V rozhovoru pro deník E15 popisuje také přiležitosti a limity české ekonomiky i nástupu elektromobilů, hrozby plynoucí z ruského spojenectví s Čínou a technologie budoucnosti. Mimořádně vysoká inflace nutí domácnosti i firmy šetřit. Jaké způsoby, jenž jsou možná přehlížené či podceňované, byste jim doporučil?

 

Česko plýtvá energií doma i v podnicích nejvíce v Evropě. Kdybychom svítili jen když je třeba, neklimatizovali na osmnáct stupňů, ale na jednadvacet, nepouštěli pračku ve špičce, tak bychom ušetřili třetinu energie. To není názor, ale fakt podložený spotřebou energie na obyvatele v zemích se srovnatelnou ekonomikou. Žárovku s detektorem pohybu, která sama zhasíná, si může dovolit každý. Stejně tak lze inteligentně plánovat klimatizaci, televizi a další.

 

Pozorujete v Česku rostoucí poptávku po těchto technologiích?

 

Ne. Plánovací algoritmy vyvinuté jsou. Nikdo je ale nechce. Já si to vysvětluji tím, že neexistuje průmysl systémové integrace. Průmysl, který by převzal tyto algoritmy a přenesl je do domácností či do firem. Nejsou firmy, které by byly schopny či ochotny nabídnout jednoduchá řešení na základě algoritmů umělé inteligence. Až tato řešení přijdou, budou samozřejmě zpočátku dražší, jejich návratnost ale bude zaručená. Místo toho jsou dnes lidé vyzývaní, aby vypínali teplou vodu a zhasínali.

 

Vyplácí se firmám realizované investice do robotů v době drahých energií? Nebylo by pro podnik levnější platit mzdu člověku, jenž byl na některých pozicích již částečně nahrazen strojem?

 

Všichni hovořili o takzvaném průmyslu 4.0 jako o výrazném pokroku. Ukázalo se ale, že roboti spotřebovávají dost energie. Nahradili jsme dělníka energeticky náročnějším strojem. Když byl proud levný, tak to nevadilo. Dnes se ale prodlužuje návratnost investic do robotů. Podniky se proto snaží používat více vlastních energetických zdrojů, nejlépe fotovoltaiky na střeše kombinované s bateriemi. Snaží se zapojovat do lokálních chytrých sítí - někdy elektřinu odebírají, jindy ji do sítí dodávají. To je cesta. Energetický zdroj začíná být chápán jako součást výrobního zařízení.

 

Původně se přitom předpokládalo, že roboti zlevní a zefektivní provoz…

 

Před deseti lety, kdy průmysl 4.0 vznikal, bylo hlavním cílem zrychlení výroby. Dnes se více hledí na spotřebu energie. Nám a EU jde o to, aby se snižovala energetická náročnost výroby na jednotku produktu. Podniky původně kalkulovaly s až tříletou návratností investic do robotů. Při současných cenách energie je návratnost dvojnásobná. Pokud by energie byla ještě dražší, investice se nemusejí vrátit nikdy. Průmysl by doplatil na to, že se spolehl na levné ceny energií. Ceny energií jsou uměle navýšené.

 

Proč myslíte?

 

Platíme druhé nejvyšší ceny v Evropě. Ceny si nastavujeme na německé burze. Na ní přitom nic neprodáváme, protože další elektřinu na export dráty neprotlačíme, ale ceny, které se na burze dosahují, jsou použity pro náš vnitřní trh. Jak je možné, že v době, kdy platíme víc a víc, se výrazně zvyšují zisky společnosti ČEZ?

 

Naše ekonomika se může udržet pouze tehdy, kdy se bude cena energií udržovat v rozumných mezích a nepřipustí se monopolní diktování cen, neodvíjejících se od výrobních nákladů. Jejich růst je zdůvodňován i zdražením ropy, což je objektivní fakt, nárůst cen elektřiny byl ale neúměrný. Podíváte-li se na Slovensko, elektřina zdražila jen mírně, jen o zvýšené výrobní náklady a marži. Ne pětinásobně jako u nás. Chybí nám jasná regulace.

 

 Roboty 1

Já nikoho nejmenoval. Není to jen o ČEZ. Máme i Energetický regulační úřad. Ten zaspal. Jestli to je proto, že je napojen na ČEZ - vedení úřadu jsou exmanažeři ČEZ - nevím. Úřad by měl ale ceny, které už nejsou pro běžné spotřebitele ani průmysl přijatelné, řešit.

 

Ceny energií rostou i v důsledku války na Ukrajině. Znepokojuje vás evropská energetická nesoběstačnost?

 

Zdražovalo se už před válkou, a to i kvůli cenám emisních povolenek. Kšeftování s nimi se zcela vymklo kontrole. Dokonce americké důchodové fondy nakupovaly naše povolenky, zdražení energií v Česku mimo jiné způsobuje, že čeští důchodci přispívají na důchod těm americkým. Systém povolenek se zvrhl. Blížil se také Green deal nebo zavírání jaderných elektráren, což ceny rovněž zvýšilo. Až pak přišla válka. Plyn a ropu z Ruska zatím dostáváme, byť dráž.

 

Zdroje energií v Evropě by měly být diverzifikované, čímž by se ceny snížily. Potřebujeme více zdrojů. Když budeme nakupovat z Blízkého a Středního východu, musíme počítat s tím, že tam může za pár let vypuknout válka. Měli bychom budovat alternativy, například vyjednat dohody s Norskem nebo si zajistit břidličný plyn. Ten ruský bych z portfólia úplně nevylučoval, potřebujeme více zdrojů z různých konců světa. Ale neměli bychom být na žádném dodavateli existenčně závislí.

 

Zpět k technologiím. Dokáže se lidstvo díky nim bránit příštím pandemiím lépe než té současné?

 

Lidstvo aktivizovalo veškeré zdroje ke své ochraně a udržení kvality života. Aby se udržel chod domácností a firem, vlády vytiskly peníze navíc, kterými podpořily udržení sociální a ekonomické stability. Každý ekonom vám řekne, že takovéto volné peníze jsou zdrojem inflace. Musela zákonitě přijít, nejen u nás. Ukázalo se také, že potřebujeme cílevědomě zpracovávat velké objemy dat. V ČR nám chybí infrastruktura sběru a zpracování velkých dat, nejen těch lékařských, platí to i o zásobách, dopravě. Tento systém selhal. TEXT E15cz