digitalna transformacia1Firmy v Česku si díky koronavirové krizi začaly více uvědomovat přínosy digitální transformace a investic do technologií Průmyslu 4.0. Odhalil to letošní průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR. Sledoval, jak firmy využívají technologie Průmyslu 4.0, digitalizují a modernizují své provozy a celkové fungování.


„Je dobré, že si firmy uvědomují přínos konceptu Průmysl 4.0 i z pohledu zvýšené odolnosti vůči krizím a recesím. V konkrétních firmách urychlila koronavirová krize investice například v oblasti využívání rozšířené reality. Díky ní podniky servisují stroje na dálku, aniž by zaměstnanec musel letět na druhou stranu zeměkoule a servis prováděl fyzicky. Podobný efekt vidíme i v oblasti simulací a modelování nejen technologických zařízení, ale i procesů. Díky snaze řešit důsledky koronavirové krize se také v některých firmách zlepšila online komunikace mezi technologickými zařízeními a lidmi,“ uvádí příklady z praxe Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

digitalna transformacia2

Firmy chtějí investovat do Průmyslu 4.0
Ve srovnání s loňským průzkumem se letos významně rozšířil okruh firem, které na investice do technologií Průmyslu 4.0 vyčleňují od 5 do 20 procent svých investičních rozpočtů. Zatímco loni jich bylo 27 procent, letos tuto výši investic uvedlo 42 procent účastníků průzkumu. Meziročně menší počet firem uvedl, že do Průmyslu 4.0 vůbec neinvestují. V příštích pěti letech chce 49 procent respondentů zvyšovat objem investic do technologií Průmyslu 4.0. Polovina chce zachovat své investice na stávající úrovni.
Průmyslem 4.0 k vyšší konkurenceschopnosti
Stejně jako loni platí, že za hlavní strategický přínos digitální transformace považují účastníci průzkumu získání náskoku před konkurencí nebo zachování současné pozice na trhu.
„Průzkum jednoznačně potvrzuje, že implementace Průmyslu 4.0 u většiny firem naplnila jejich očekávání. Dlouhodobě se ukazuje, že malé firmy potřebují pochopit praktický přínos digitálních technologií a podpořit v jejich zavádění. Více než polovina z nich se vůbec svojí digitální transformací nezabývá. Přes 40 procent z nich ji sice vnímá jako nezbytnou, ale nevidí v ní žádný přínos,“ říká Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a generální ředitel Siemens Česká republika.

* * * * *
• Předchozí investice do Průmyslu 4.0 pomohly lépe zvládnout dopady koronavirové krize 59 % podniků. Nejvíce tento efekt digitalizace oceňují velké firmy.
• Téměř dvě třetiny firem v průzkumu Svazu průmyslu uvedlo, že kvůli zkušenostem z koronavirové krize budou více investovat do technologií Průmyslu 4.0.
• Čtvrtina respondentů investuje do své digitální transformace také proto, aby byla více odolná vůči budoucím krizím.
* * * * *

Pokud investice českých firem do digitalizace nebudou dostatečné, hrozí, že je vytlačí progresivnější konkurence. „Zavádění digitálních řešení pomáhá firmám kompenzovat postupně slábnoucí výhodu v podobě relativně nižší ceny práce. Firmy, které se zaměřily na činnosti s vyšší přidanou hodnotou, mohou díky digitálním technologiím zrychlit proces vývoje a efektivněji zavádět nové a inovované produkty do výroby,“ dodává Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a generální ředitel Siemens Česká republika.

Průmysl 4.0 se týká všech činností ve firmách
Stejně jako loni firmy nejčastěji investují do prvků Průmyslu 4.0 kvůli zvyšování produktivity na zaměstnance (60 procent respondentů). Ve srovnání s loňským průzkumem naopak ubylo podniků, které motivoval k investicím do digitalizace nedostatek pracovníků. Letos tento důvod uvedlo 31 procent účastníků, oproti loňským 38 procentům. Mírně klesl podíl firem, které investují do prvků Průmyslu 4.0, aby zrychlily vývoj a uvedly nové výrobky na trh (21 procent respondentů) a kvůli poskytování nových služeb ke stávajícím výrobkům (27 procent respondentů).
„Potvrzuje se, že digitalizace je cesta ke zvyšování přidané hodnoty a odolnosti vůči vnějším negativním vlivům na firmu. Promítá se napříč celými firmami, ať už jde o výrobu, vztahy se zákazníky a odběrateli, řízení kvality či o bezpečnost, a to nejen tu kybernetickou, ale i procesní. Většina z firem, které se už nasazováním Průmyslu 4.0 zabývají, si uvědomuje, že pro další růst je digitalizace nezbytná,“ komentuje výsledky průzkumu Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

digitalna transformacia3

Analýza velkých dat
Jedním z klíčových prvků Průmyslu 4.0 je sběr a analýza dat z výrobních strojů a procesů, logistiky či fungování produktů u zákazníků. Firmy analýzu velkých dat používají především k optimalizaci zdrojů, ať už jde o lidské, materiálové nebo energetické (45 procent respondentů). Druhým nejčastějším cílem analýzy velkých dat je zvyšování kvality produkce (41 procent respondentů). Zhruba čtvrtina firem používá analýzu velkých dat pro optimalizaci logistiky, údržby nebo pro vývoj a inovace.
Analýzu velkých dat v nejčastějších oblastech použití využívají nejvíce velké firmy. U středních firem je na prvním místě zlepšování kvality produkce. Malé firmy se soustředí při analýze velkých dat hlavně na optimalizaci využití zdrojů. „Je pozitivní, že si firmy uvědomují důležitost analýzy velkých dat nejen pro optimalizaci zdrojů, ale i pro zlepšování kvality, optimalizaci údržby, ale také pro inovační procesy ve firmě. Průmysl 4.0 zrychluje inovace. Vzniká více nových produktů i služeb s atributy Průmyslu 4.0. Třetina firem takové produkty a služby už prodává, další třetina vyvíjí. To je obrovský přínos pro celou ekonomiku,“ dodává Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

digitalna transformacia4

Parametry průzkumu
Průzkum o implementaci technologií Průmyslu 4.0 provedl Svaz průmyslu a dopravy ČR mezi 99 firmami v třetím kvartále roku 2020. Ze všech respondentů bylo 50 procent velkých firem s více než 250 zaměstnanci, 32 procent středních firem s 50 až 250 zaměstnanci a 18 procent malých firem s méně než 50 zaměstnanci. V průzkumu odpovídaly firmy ze strojírenství, automobilového průmyslu, chemického průmyslu, služeb, energetiky, dopravy či elektrotechnického průmyslu.

TEXT Michal Múdrý (Podle SP ČR)