obrPřekotný vývoj nových výrobků v oblasti nových strategických nano technologií, mezi které se řadí i fotoaktivní materiály, vede k tomu, že se na trhu objevuje celá řada produktů, jejichž užitné vlastnosti jsou sice deklarovány výrobcem, avšak není možné objektivním a spolehlivým způsobem ověřit jejich pravdivost.


Absence certifikace umožňuje, že se na trhu objevují nefunkční (i nebezpečné) výrobky a technologie.

 

* * * * *
Certifikace fotokatalytických výrobků znamená vytvoření pravidel a postupů zaručujících, že produkt má deklarované vlastnosti, prokazatelnou a stabilní účinnost po dobu použitelnosti, že splňuje technické normy i technické předpisy a že jeho používání neohrožuje ani zdraví ani životní prostředí.
* * * * *

Certifikát na jedné straně chrání zodpovědné výrobce a distributory, ale je zároveň důležitý pro zákazníka, aby odlišil nekvalitní produkty na trhu.

Založení ČSAF
Nutnost vydávaní certifikátů pro výrobky využívající fotoaktivní materiály byl jedním z hlavních důvodů vedoucích k založení České Společnosti pro Aplikovanou Fotokatalýzu (ČSAF) před třemi roky. ČSAF lze chápat jako organizační základnu v oboru fotokatalýzy, jejímž hlavním posláním je zajistit vhodné podmínky a pravidla pro uplatnění technologií a výrobků využívající fotokatalýzu v praxi. Vytvořením standardní zkušební základny pro ověřování technických a užitných vlastností výrobků se chce ČSAF zasadit o to, aby se na trh dostaly jen smysluplné výrobky a technologie se zaručenou kvalitou a tím se chránily zájmy spotřebitelů.
Pohled do historie komerčních aplikací v oboru fotoaktivních (nano) materiálů jen potvrzuje, že snaha uplatnit nové výrobky na trhu předběhla legislativu. Česká republika patří k pionýrům v oboru a antibakteriální keramické obkladové dlaždice s fotoaktivním povrchem, vyráběné firmou RAKO v Rakovníce od roku 2000 (tehdy dceřinou firmou německé společnosti DSCB), ve spolupráci s japonskou firmou TOTO (technologie Hydrotect), jsou považovány za jeden z prvých těchto výrobků na evropském trhu.
Takzvané čištění světlem, jak se fotokatalytické technologie dají volně nazvat, se z Japonska postupně šířilo do světa a absence nezávislých testovacích metod začala přinášet problémy. Z neznalosti či úmyslně byly často deklarovány funkce odporující samotným principům této unikátní technologie.Aby se podařilo zabránit nedůvěře v možnosti fotokatalýzy a propadu trhu, iniciovali Japonci vznik mezinárodních norem ISO hodnotících vlastnosti fotoaktivních povrchů pro typické oblasti použití tj.čištění vzduchu, vody, samočistitelnost a antibakteriální účinky. Jen mezinárodní standardy umožní jednoznačně ověřit deklarovanou účinnost fotoaktivního materiálu a tím zvýšit důvěryhodnost výrobku a zajistit jeho objektivní marketing.
S časovým odstupem to byli Češi, kteří díky mezinárodnímu projektu COST 540 iniciovali vznik technických evropských norem CEN. A byli to opět Japonci, kteří si uvědomili, že ověření vlastností pomocí standardních testů je nezbytné, ale že je také nutné nastavit technické parametry pro jednotlivé výrobkové aplikace, jež musí testované výrobky splnit, aby plnily požadovanou funkci. Tyto parametry musí být teoreticky správné, ale musí odrážet i požadavky uplatnění na trhu. Japonská společnost pro fotokatalýzu (PIAJ) zpracovala do roku 2015 soubor cca 70 technických specifikací pro různé typy výrobků.
Na podobném principu plánovala vydávat certifikáty i Evropská federace pro fotokatalýzu (EPF, ale ta nakonec delegovala tuto činnost na jednotlivé evropské státy s tím, že národní certifikáty se budou v budoucnu harmonizovat. ČSAF uzavřela dohodu s PIAJ a připravila čtyři nejdůležitější technické specifikace pro typické výrobky, jež se objevují na českém trhu.

obr1
CEN standardní test testování účinnosti čističek vzduchu

 

Příklady z praxe
Na českém i zahraničním trhu se prodávají skleněné pilníky na nehty Antibactif, které deklarují antimikrobiální funkci na fotoaktivním povrchu.Pro získání Cerifikátu ČSAF musí být pilník Antibactif otestován dle příslušné ISO normy na fotokatalytickou antibakteriálnost povrchu a splnit technickou specifikaci pro antibakteriální povrchy.Podle technické specifikace převzaté v tomto případě od PIAJ to znamená, že fotoaktivní materiál použitý pro úpravu povrchu pilníku musí snížit počet bakterií dle podmínek ISO testu minimálně o dva řády.Tento požadavek Antibactif splňuje. Podobně lze testovat venkovní nátěry deklarované jako samočistící, nebo čističky vzduchu do interiéru.I tady lze uplatnit existující ISO normy a CEN normy a tak odlišit funkční výrobky od těch nevyhovujících.
ČSAF aktualizuje seznam pracovišť, které budou, na základě požadovaných kritérií provádět testy ISO a CEN pro žadatele o Certifikát ČSAF. Posouzení případných nežádoucích účinků fotokatalytických výrobků na zdraví a životní prostředí podle platných technických předpisů musí být zajištěny ve spolupráci s příslušnými organizacemi, jako například Zdravotním ústavem. Je ale nutné dodat, že i funkční výrobek nevhodně aplikovaný nemusí plnit deklarovanou funkci. Jako příklad lze uvést, že malá fotokatalytická čistička je schopna vyčistit jen určitý objem vzduchu v místnosti od mikroorganismů a totéž platí o schopnosti nátěrů čistit vzduch v interiéru a exteriéru.

Etapy posuzování výrobků
Snahu o objektivní posuzování výrobků v oblasti fotoaktivních (nano) materiálů lze zařadit do následujících etap:
1. etapa – Prvé komerční aplikace – příklad RAKO dlaždice, nejsou odpovídající testy pro ověření funkce.Nedůvěra a propad trhu;
2. etapa – Tvorba standardů ISO (především materiálové standardy) a CEN (snaha rozšířit o komplexnější testy a životnost);
3. etapa – Tvorba produktových certifikátů (na základě výsledků ISO testů);
4. etapa – Testování výrobků v reálných podmínkách.
Vydávání certifikátů je spojeno s velkým objemem práce a vyžaduje zkušené odborníky. Pro ty je často hlavní motivací snaha, aby v nových perspektivních oborech jako je fotokatalýza, nebyla veřejnost mystifikována nesmyslným marketingem a na trhu se prosadily pouze funkční a smysluplné výrobky.

TEXT/FOTO: Ing.František Peterka, Ph.D., Mgr.Tereza Sázavská, Ph.D., Ing.Michaela Jakubičková, Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, Technická univerzita Liberec FOTO: archiv redakce